Ceny potravin v posledních měsících významně rostou, což je způsobeno rychle rostoucími náklady. Vpád Ruska na Ukrajinu tento růst ještě významně posílí.
Vpád na Ukrajinu je bezpochyby neospravedlnitelný akt agrese a brutální porušení veškerých principů mezinárodního práva. V reakci na to, se mě dnes několik našich členů ptalo, jaký vliv bude mít tato válka na naše zemědělství a já v doplňuji, také na dodávky a ceny potravin?
Ceny potravin v posledních měsících významně rostou, což je způsobeno rychle rostoucími náklady na všech úrovních potravinového řetězce. Např. dle našeho šetření náklady zemědělců v průběhu několika měsíců vzrostly o 23% a růst dále pokračuje. Doposud na tento růst měly vliv především zvýšení cen hnojiv, energií, pohonných hmot, mezd a také politické vlivy, které za těmito nárůsty v některých případech stojí. Některé dodavatelské řetězce jsou přerušené a některé firmy kvůli vysokým cenám energií přestávají dočasně/trvale fungovat (např. průmysloví výrobci hnojiv aj.). Praktická aplikace Zeleného údělu EU ještě v plnosti nenastala a už se dostáváme do potenciálních deficitů doprovázených rozkymácením energetického trhu, eskalací cen energií, nejrůznějších materiálů apod. od podzimu 2021.
Ceny komodit na komoditních světových burzách dlouhodobě rostou. Už od března 2021 mj. na pařížské burze MATIF bylo dosahováno osmiletých až devítiletých cenových rekordů v cenách potravinářské pšenice, kukuřice a řepky. To ale dnes nemusí nic znamenat.
Další nárůst může být způsoben, pokud vypukne nákupní horečka/panika, kterou nelze vzhledem k okolnostem vyloučit. Rusko a Ukrajina jsou totiž velmi velkými exportéry pšenice a olejnin, jako je sója, řepka, slunečnice. Logicky s ohledem na konflikt lze předpokládat, válka způsobí také problém s logistikou a může tak omezit tento export. Také hrozí riziko, že se například s ruskými, a pokud by Rusko dobylo Ukrajinu, i ukrajinskými surovinami nebude obchodovat s ohledem na záměr odstřihnout Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Dopad války také může být vysoký nárůst cen ropy a plynu, které jsou důležité mj. i např. pro výrobu hnojiv. To bude mít za následek jejich další růst a také omezení jejich využití a tím následně i nižší úrodu. Proč o tom hovořím? Obdoba vysokého růstu cen komodit v letech 2007 a 2008 vyvolala potravinovou krizi a následně i sociální bouře v chudších zemích, kde výdaje za potraviny mají vysoký podíl v celkových výdajích jejich obyvatel (více o tom v mém dřívějším článku na https://martinpycha.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=675249).
Doufám, že lidé, kteří opakovaně kritizující význam a důležitost určité míry potravinové soběstačnosti naší země konečně pochopí, jak důležitá je v dnešní době tato otázka. Snad si také naše vláda uvědomí, že destabilizovat české zemědělství na pozadí válečného konfliktu je chyba, která se nám může šeredně vymstít a že zabezpečení výživy obyvatelstva založené na importech potravin není dobrá strategie. A také, jakkoliv nechci zpochybňovat význam ochrany životního prostředí a klimatu, že nekriticky a silově prosazované strategie jako je zelený úděl v konečném důsledku mohou vést k hladu v chudších zemích. Možná že tato válka, jakkoliv tragická, otřese naší sebejistotou, že dostatek českých potravin je samozřejmostí a přivede nás k sebereflexi a rozumném přístupu k našemu zemědělství.
