Švýcaři ekologicky v referendu odmítli zákaz používání pesticidů

Švýcaři minulý týden v referendu odmítli zákaz používání pesticidů a poskytování dotací pouze těm zemědělcům, kteří pesticidy nepoužívají. Zdánlivě neekologický výsledek je ve skutečnosti mnohem ekologičtější než navrhovaný zákaz.

Pokaždé, když sleduji výsledky nějakého referenda ve Švýcarsku, musím ocenit, jak rozumně dokáží lidé v této zemi uvažovat. Ukázal to i výsledek posledního referenda z minulého týdne, kdy Švýcaři řekli ne zákazu používání pesticidů a o poskytování dotací pouze těm zemědělcům, kteří pesticidy nepoužívají. Rovněž měl být zakázán dovoz produktů ze zemí, ve kterých se tyto pesticidy používají.

Švýcarští zemědělci byli proti těmto návrhům, a to i přes to, že Švýcaři jsou lidé s vysokou kupní silou, tj. nemají problém platit více za biopotraviny, a mají velmi silné ekologické cítění. Přesto švýcarští občané tyto návrhy většinou hlasů odmítli. A proč? Uvědomují si, že tato problematika má daleko širší rozsah. Jinými slovy, kdyby nařídili svým zemědělcům, že mají hospodařit pouze a jenom v režimu ekologického zemědělství, bude to znamenat nejenom nezbytný nárůst podpory, která by udržela zemědělce při životě, ale především významný propad produkce potravin. A tento výpadek by někdo musel nahradit.

Martin Rufer, ředitel Švýcarského zemědělského svazu (Der Schweizer Bauernverband), uvedl, že úplný zákaz syntetických pesticidů by byl „nereálný“ a že pokud by opatření prošlo, produkce zemědělců by poklesla o 20 až 30 procent, což by přinutilo alpský národ dovážet více potravin, aby tento rozdíl vyrovnal. "Spotřeba jídla by zůstala stejná," řekl. Navíc poptávka po potravinách ve světě, totiž stále roste. Zkrátka Švýcaři zachovali se skutečně ekologicky, ale v globálním pohledu.

To EU postupuje zcela opačně. EU outsourcuje škody na životním prostředí do jiných zemí, a navíc plánuje tento proces ještě zintenzivnit. Dovolím si konkrétní příklad.  V letech 1990 až 2014 se plocha evropských lesů rozšířila o 9%, tj. o 13 mil. hektarů, a to na úkor zemědělské půdy. A jaký byl reálný dopad globální životní prostředí? V jiných zemích, bylo přibližně 11 mil. ha odlesněno za účelem pěstování plodin, které byly konzumovány v EU (3/4 tohoto odlesňování souvisely s produkcí olejnin v Brazílii a Indonésii) Zdroj: www.fao.org/faostat/en. Dovoz zemědělských produktů do EU už dnes souvisí s více než jednou třetinou veškerého odlesňování obsaženého v globálním obchodu s plodinami od roku 1990. Zdroj: Cuypers, D. a kol. Dopad spotřeby EU na odlesňování (Evropská unie, 2013).

A pokud EU prosadí své záměry jako povinné navýšení plochy ekologického zemědělství na trojnásobek současné úrovně během několika let, 10% půdy vyčlenit zcela mimo produkci potravin, či krmiv, atd., bude toto populistické přesouvání problémů jinam pokračovat. Zvýší jak ceny potravin v EU, vzrostou dovozy a sníží se vývoz potravin. Navíc potraviny v EU mají mnohem menší ekologický a klimatický dopad na životní prostředí. A kdo tuto produkci potravin nahradí? Logicky ten, koho problémy životního prostředí zajímají méně. Jinými slovy, globální dopad do životního prostředí bude mnohem více devastující. Stane se tedy přesně to, proč Švýcaři tyto návrhy v referendu zamítli.