Důvodem poněkud provokativního titulku mého článku je návrh na zvyšování minimální mzdy a doporučení pro zaměstnavatele, jak přistupovat k práci z domova z pera Ministerstva práce a sociálních věcí.
Ministerstva práce a sociálních věcí poslalo do mezirezortního upomínkového řízení návrh novely nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě. Návrh zcela ignoruje současný stav v ekonomice a předkládá k připomínkám 4 varianty na zvýšení minimální mzdy. První navyšuje minimální mzdu o 400 korun (tj. o 2,7%), druhá navyšuje minimální mzdu o 900 korun (o 6,2%), třetí, která je návrhem odborů, navyšuje minimální mzdu o 1.400 korun (ze 14.600 Kč na 16.000 Kč tj. o 9,6%). Poslední varianta, kterou MPS nazývá jako optimální navrhuje zvýšit minimální mzdu o 12,3 % (1 800 Kč). Přitom Ministerstvu práce si je velmi dobře vědomo, že ve skutečnosti se nejedná pouze a zvýšení minimální mzdy, ale toto zvýšení následně tlačí na celkový růst mezd. V sektorech, kde se vyjednávají kolektivní smlouvy, jako je například zemědělství, tvoří minimální mzda první tarifní stupeň, od kterého se odvozují ostatní tarify o kterých se jedná. Neboli, když zvýšíte minimální mzdu o 12 % vytvoříte tak enormní tlak na růst v ostatních tarifech.
Jako by si MPSV ani odbory nestihly povšimnout, že se tu od jara kvůli koronaviru potýkáme s nestandardními podmínkami, čelíme nouzovému stavu a naše ekonomika je v recesi. Především ale jsou zavřené mnohé provozy, kde jejich majitelé jen s velikými obtížemi čelí propouštění pracovníků, či úplnému uzavření provozů. A v této chvíli stát vytvoří tlak, aby přesto, že mají významné výpadky v příjmech, zvyšovali mzdy. To je nejenom ekonomicky nesmylné, ale především to ukazuje, jak malou schopnost vnímat ekonomickou realitu vedení Ministerstva práce a sociálních věcí včele s ministryní Maláčovou má.
Ministerstvo se odůvodňuje tento návrh tím, že Česká republika má nižší minimální mzdu než například Slovensko a tím se snaží vytvořit dojem, že jsme vlastně chudí příbuzní a tímto to napravíme. Už ale neříká, že průměrná mzda v ČR je vyšší než na Slovensku, tj. že ve skutečnosti jsou u nás mzdy vyšší. Tlačit v této chvíli na celkový růst mezd v ekonomice, povede k jedinému, k další frustraci již zaměstnavatelů, kteří jsou dnes už tak pod velikým tlakem.
Tato situace znovu ukazuje, že institut celostátní minimální mzdy je zkostnatělý nástroj, který u nás funguje především jako nástroj politického zviditelnění. Jednotlivé politické strany, v tomto případě ČSSD, se tak předhání s jinými stranami, kdo více „udělá více pro blaho obyvatel“ bez ohledu na to, kdo to platí a jaký to bude mít dopad do ekonomiky. Nebo přesněji, jak si koupit voliče za peníze jiných.
Proto jsem přesvědčen, že nejlepší by bylo zavést systém, který platí ve skandinávských zemích, tj. že celostátní minimální mzda není určována centrálně, ale naopak je vyjednána v kolektivních smlouvách vyššího stupně. Je tak odlišná pro jednotlivé sektory a lze tak mnohem pružněji reagovat na vývoj daného sektoru. I dnes jsou u nás obory, které nebudou mít se zvýšením minimální mzdy problém a které budou i za této situace zvyšovat mzdy. Na druhou stranu dnes jsou obory a sektory, které se topí v beznaději a zaměstnavatelé přemýšlí, jak dlouho ještě vydrží, jak dlouho ještě budou schopni udržet stávající zaměstnance, nebo už je budou muset propustit popř. jak nahradí zaměstnance nakažené kovidem či v karanténě a jak odmění ty zdravé, kteří už dávno překročili limit pro přečasovou práci danou zákoníkem práce, aby udrželi chod podniku.
Aby toho nebylo málo, rozeslalo MPSV členům tripartity materiál, jak by se měli zaměstnavatelé i zaměstnanci chovat v době Covidové. V tomto materiálu doporučuje zaměstnavatelům, aby v případě práce z domova např. zaškolil zaměstnance s ohledem na informace získané o podobě domácího pracoviště na základě svolení zaměstnance k provedení prohlídky domácího pracoviště. Neboli, aby zaměstnavatel vyčlenil pracovníka, který nejprve získá svolení zaměstnance, pak ho navštíví v jeho domově, tam prohlédne jeho bydlení, nafotí si ho a vysvětlí mu, jak by tam měl správně pracovat, kam si má nejlépe umístit pracovní stůl. Také by měl zajistit, že bude mít domácnost temperovanou na teplotu v rozmezí 20 – 27 °C a že v domácnosti nebude mít hluk překračující 65 dB.
Opominu, že takový pracovník by byl dnes asi nejideálnější roznašeč COVIDu. Ale tato doporučení jsou absolutně absurdní. Musím se zeptat kolegů ze státní správy, jestli už jim jejich zaměstnavatelé doma určují, kam mají umístit nábytek a zda chodí kontrolovat, jestli mají doma teplo, zda dodržují pravidelné přestávky na jídlo a odpočinek. Ještěže nám MPSV umožňuje, že když to nejsme schopni reálně zajistit, stačí nám papír, přesněji čestné prohlášení zaměstnance, že to jeho domácnost splňuje.
Stále si říkám, že to musí být špatný sen, ale ne není tomu tak. Do takovýchto absurdit jsme se dostali a někteří politici a pracovníci státní správy to myslí zcela vážně. Je škoda, když takovýmto způsobem MPSV znehodnocuje svoji práci a snahu pomáhat podnikům postiženým opatřeními proti COVIDU 19.
