K cenám potravin

V současnosti vyvolává emoce zvýšená cena brambor na trhu, která je způsobená loňským suchem, které zapříčinilo nízkou úrodu. Každý takovýto výkyv směrem nahoru zaznamená mnoho lidí a někdy je to přičítáno za vinu zemědělcům.

Pokud se ale podíváme na to, jak rostly ceny v rámci celé zemědělsko-potravinářské vertikály, je zřejmé, že jsou to naopak zemědělci, kteří růst cen potravin u nás brzdí.
Když porovnáme, jak se vyvíjely ceny od roku 2004 do roku 2018, vidíme, že ceny za které zemědělci realizovali svou produkci vzrostly pouze o 12% (z toho ceny živočišných výrobků dokonce jen o 5%). Oproti tomu inflace rostla mnohem rychleji a to o 32% a spotřebitelské ceny potravin v obchodech o 39%. Jen ceny nafty byla v roce 2018 vyšší o 21%.

Porovnání od roku 1989 je ještě markantnější. Ceny zemědělců vzrostly pouze o 72%, zatímco náklady zemědělců o 462% a inflace o 472%. Je tak zřejmé, že významnou část zvýšených nákladů museli zemědělci absorbovat uvnitř svých podniků a farem.

Část uvedených nákladů ale také pokrývají podpory, které zemědělci pobírají a bez nichž by zkrátka nebyli schopni dosahovat zisku. Podpory zemědělců, které jim jsou některými lidmi vyčítány, jsou tak ve své podstatě státní/evropskou podporou levnějších potravin.