Evropský parlament dnes udělal velkou radost americkým farmářům

Evropský parlament včera odmítl postoj členů svého zemědělského výboru a schválil zákaz používání pesticidů na tzv. produktivních plochách využívaných v ekologickém zájmu (EFA). Udělal tak velkou radost zemědělcům z Ameriky.

Ekologicky zaměřená plocha je část výměry obhospodařované půdy (min. 5 %) každého zemědělského podniku, na které musí dělat aktivity, tzv. v ekologickém zájmu. Evropští zemědělci tuto povinnost z velké části dosud plnili tím, že na této ploše pěstovali tzv. proteinové plodiny tj. plodiny, které přirozeně na kořenech váží vzdušný dusík. Využívání těchto plodin vázajících dusík, nejen, že přispívá k omezení používání minerálních hnojiv, ale navíc má i pozitivní dopad na kvalitu půd, včetně prevence proti půdní erozi. Vedle toho jsou proteinové plodiny i důležitým krmivem pro hospodářská zvířata, především pro přežvýkavce. Co je však důležité říci, že Evropa je silně závislá na dovozu proteinových plodin především pak z Ameriky.

A protože tyto plodiny je jen velmi obtížně možné pěstovat bez aplikace pesticidů, lze předpokládat, že tato závislost ještě vzroste. Evropským zemědělcům tak ubyla možnost, jak plnit podmínky environmentálního přínosu a zároveň tyto plochy smysluplně využít. Dnešní rozhodnutí vlastně říká zemědělcům, vzdejte se 5% své obhospodařované výměry. Že z ní musíte platit nájem, že musíte splácet za její koupi, že musíte zaplatit mzdy zaměstnanců atd. nás nezajímá. Je stejné, jako bychom dnes např. nařídili automobilce Škoda, že sníží výrobní kapacitu svých linek o 5%, protože to sníží spotřebu elektřiny, vody či plynu čím se sníží zatížení životního prostředí.  A to bez ohledu na ekonomické dopady do ekonomiky této automobilky, přičemž její mimoevropská konkurence by toto omezení neměla.

To, co je v případě automobilky těžko představitelné, je tímto rozhodnutím Evropského parlamentu pro zemědělce realitou. Ti se tak budou muset vzdát z velké části produkce na této části své obhospodařované výměry, což zvýší jejich náklady resp. sníží příjmy, a zároveň dovoz proteinových plodin, např. GMO sóji, do Evropy poroste.

Zajímavé je, že Zemědělský výbor Evropského parlamentu, který je převážně složen z lidí, kteří mají o zemědělství alespoň nějaký přehled, tento návrh odmítl. Pochopil, že je krátkozraký. Většina zbylých členů Evropského parlamentu se ale nechala ovlivnit environmentálními organizace a doporučení zemědělského výboru přehlasovala.

Toto rozhodnutí na první pohled bohumilé, „chceme přece více chránit přírodu a biodiverzitu“, je ve své podstatě pokrytecké. Evropští zemědělci hospodaří vzhledem k nastavení pravidel Společné zemědělské politiky EU, k životnímu prostředí ohleduplněji než zbytek světa. A tak současné rozhodnutí znamená jasný signál např. brazilským či argentinským zemědělcům, vypalte a vykácejte další plochy deštných pralesů a osejte je sójou, hnojte ji, chemicky ošetřujte jak je Vám libo. Doma Vás nikdo kontrolovat nebude a Evropa to od Vás nakonec stejně koupí, musí, protože krmení pro svá zvířata potřebuje. Toť vpravdě státnické rozhodnutí.