Dopady evropských ekologických strategií do zemědělství – za hodně peněz málo muziky

Zpráva o dopadu ekologických plánů na zemědělství ukazuje, že nás čeká propad zemědělské produkce, zvýšení cen potravin, pokles exportu a nárůst dovozů potravin. Navíc očekávané ekologické přínosy budou poloviční.

Uprostřed letních prázdnin, zveřejnilo Společné výzkumné středisko (JRC) pracující pro Evropskou komisi zprávu o dopadu některých vybraných cílů ze Strategie pro biologickou rozmanitost a Strategie z farmy na vidličku. Zveřejnění proběhlo bez oslavných famfár a tiskových konferencí, jak bývá běžné. Ono popravdě není co oslavovat. Výsledek Studie JRC totiž potvrzuje katastrofické dopady na evropské zemědělství, před kterým varovaly nejen mnohé evropské zemědělské nevládní organizace, ale také například analýza amerického ministerstva zemědělství. Doposud Evropská komise na požadavek zpracování dopadové studie svých ambiciózních návrhů odpovídala mlčením a ani tato zpráva není komplexní dopadovou studií, jak upozorňují sami autoři. I tak ale její výsledky není možné ignorovat.

Studie se zaměřila na to, jaký bude dopad čtyř komisí navržených cílů na zemědělství EU a to snížení používání pesticidů (o 50 %) a hnojiv (o 20 %), dále vyčlenění nejméně 10 % zemědělské půdy na půdu s krajinnými prvky a mít nejméně 25 % zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství.

Jakkoliv je tato zpráva opatrná, naznačený dopad zmíněných strategií je zřejmý. Půjde o bezprecedentní snížení výrobní kapacity zemědělství v EU, dramatický propad příjmů zemědělců. Navíc očekávané přínosy ve snížení emisí skleníkových plynů v zemědělství budou sotva poloviční, protože budou vymazány přesunem výroby do třetích zemí se stejnými nebo dokonce vyššími negativními dopady na klima a životní prostředí.

Výsledky studie jsou podobné hodnocení dopadů USDA-ERS, které zjistilo, že návrhy Komise sníží zemědělskou produkci EU o 12 %, zvýší ceny o 17 %, sníží vývoz o 20 %, zvýší dovoz o 2 %, propadne se příjem zemědělců o 16 % a zvýší roční náklady na potraviny na obyvatele v EU o 130 EUR. Stručně řečeno, málo muziky za hodně moc peněz.

Ačkoli se Komise stále snaží předstírat, že tyto negativní důsledky nejsou nijak drastické, bližší pohled ukazuje, že s největší pravděpodobností by byl dopad navrhovaných strategií ještě mnohem tvrdší. Je nepochopitelné, jak lze ignorovat některá fakta. Například tato zpráva nehodnotí záměr Evropské komise vysadit 3 miliardy stromů. To na první pohled nevypadá nijak špatně. Ale už se nikde neříká, že by to vedlo k zalesnění 1,5 – 2,7 milionu ha zemědělské půdy. Přitom v letech 1990 až 2014 se už evropské lesy rozšířily o 9% tj. o 13 mil. hektarů. A jaký byl reálný dopad na světové klima životní prostředí? V jiných zemích bylo naopak bylo odlesněno přibližně 11 mil. ha, za účelem pěstování plodin, které byly konzumovány v EU (3/4 tohoto odlesňování souvisely s produkcí olejnin v Brazílii a Indonésii). Dovoz zemědělských produktů do EU souvisí s více než jednou třetinou veškerého odlesňování obsaženého v globálním obchodu s plodinami od roku 1990 (Zdroj: Cuypers, D. a kol. Dopad spotřeby EU na odlesňování (Evropská unie, 2013).

Podle studie německé Humboltovy Univerzity znamená pokles zemědělské produkce v EU o 1% znamená zvýšený čistý dovoz potravin z 1,5 milionů ha zemědělské půdy. Pokud by tedy EU snížila svou produkci o 12%, jinde bude třeba např. vykácet cca 18 mil. ha pralesa, aby byla tato produkce nahrazena.

Ukazuje se tedy jasně, že cesta navržená Evropskou komisí je uspěchaná a je třeba lépe a pečlivěji promyslet. Musíme hledat taková řešení, která budou mít skutečný přínos. Jedním z nich například využívání nových technologií, jako je třeba přesné zemědělství. Je třeba říci, že i s tím Komise počítá, ale zde je ve svých plánech opět velmi optimistická. Předpokládá totiž, že do roku 2030 bude 60 % zemědělců tyto technologie plně využívat. Tomu ale nevěřím. Nejenom, že tyto technologie jsou investičně velmi nákladné a při propadu příjmů si je zemědělci nebudou moci dovolit, ale především budou chybět kvalifikovaní lidé. Pracovat s těmito technologiemi je náročné.  Vyžaduje mj. i jiné znalosti než mají současní zemědělci a s ohledem na stárnoucí zemědělskou populaci v Evropě, nelze předpokládat jejich takto masivní zavádění.

Doufejme, že evropské orgány včetně Evropské komise vezme tato varování vážně a své plány ještě přehodnotí. Cíle, kterých chce dosáhnout jsou v pořádku, ale tak rychle to nepůjde. Raději pojďme postupně, než velkými skoky. Jinak bychom mohli dopadnou jako „Velký skok vpřed“ v Číně, který přinesl pouze hladomor s desítkami milionů obětí. Nechci tímto strašit, že by návrhy komise přinesly hladomor, ale rozhodně přinesou oběti. Oběti na straně evropských zemědělců. Navíc zvýšené ceny potravin budou mít i dopady sociální.  A to by v době, kdy bude zdražovat téměř vše, nebylo rozumné.