Díváme se na agresi totalitní mocnosti vůči demokratickému státu, vyjadřujeme mu podporu všemožnými způsoby, ale přímou pomoc odmítáme. Přitom víme, že přes všechnu statečnost se Ukrajina dlouhodobě neubrání.
Důvody, proč se západní společenství zdráhá do konfliktu přímo vstoupit, jsou analogické s tím, proč se lidé zdráhají pomoci té znásilňované ženě. Je to mezi nimi, tomu vztahu nerozumíme, ale ten nejdůležitější – zkazilo by nám to plány na dnešní den. Pomoci znásilňované ženě totiž sebou nevyhnutelně nese nepohodlí – umazat se, rvát se, riskovat život a zdraví, čekat na policii, podat vysvětlení, vysvětlit svému okolí, proč jste nedodrželi předchozí program… Což je asi důvod, proč má člověk tendenci takový konflikt minout a hledět si svého.
S Ukrajinou je to totéž. Existuje riziko nikoliv nevýznamné ztráty pohodlí, a dokonce i války velkých rozměrů. V obou případech zapomínáme, že agresor při náznaku střetu na 99% uteče. To platí o násilníkovi v naší analogii úplně stejně jako o Putinovi.
Jako si násilník vybírá zdánlivě slabou oběť v místě, kde věří, že jí nikdo nepomůže, i Putin si vybral Ukrajinu s vírou, že jde o slabý cíl, kterému nikdo nepomůže. Putin ale narazil na dvě překvapení. Prvním bylo, že se Ukrajina brání. Očividně Putin očekával, že odstřelí pár cílů, najede do země s ohromnou silou, kterou na východě bude ruskojazyčné obyvatelstvo vítat, prakticky bez boje vymění elity v zemi za proruskou vládu a do týdne bude hotovo, aniž by proti tomu západní země stačily pípnout.
Jenomže Putinovi vojáky nikdo nikde nevítal. Všude se tvrdě bojuje, ruská armáda má nečekané ztráty, nemá dost zdrojů na takový boj a doposud nedosáhla žádného hmatatelného úspěchu.
Druhým překvapením je probuzení Západu, se kterým se nepočítalo; mnohem tvrdší sankce, mnohem razantnější zbrojní podpora Ukrajinců, nebývalá jednota, drsné ukončování hospodářských vztahů i od států a subjektů, na které byl spoleh, že budou proti sankcím hlasitě protestovat.
Putin cítí, že mu teče do bot, ale vzdát boj o Ukrajinu se mu zatím nechce, protože Západ stále deklaruje, že se přímo nezapojí. Je to stejné, jako bychom násilníkovi řekli, ať klidně pokračuje, že se budeme jenom dívat a znásilňované tedy dáme do ruky pepřák, aby to bylo víc fér a uklidnili jsme naše svědomí, že jsme pro ni nic neudělali.
Zní to absurdně? Je to absurdní. Je čas do toho vstoupit, vyhlásit bezletovou zónu nad Ukrajinou a vyzvat ruské síly k opuštění Ukrajiny. Racionální Putin se stáhne.
Vůbec nezlehčuji, že možná budeme muset bojovat a že to může vyrůst ve světový konflikt, zejména pokud Putin již racionální není a obdobně jako věřil, že Ukrajinu získá hladce, věří bezmezně svému zvrácenému pohledu na svět. Pak je ale potřeba si uvědomit, že ten jeho ruský svět, jehož atributy jsou totalita, nesvoboda, oligarchická společenská struktura a všeobecná chudoba, v jeho představách končí až na západní hranici České republiky.
Znamená to, že se mu podvolíme, protože má jaderné zbraně? Necháme snad partu sovětských dědků, kteří mentálně zamrzli v minulém století, určovat, kdo bude v Evropě svobodný a kdo nikoliv? Co se stane, pokud Ukrajina padne? Necháme padnout i Moldávii? Gruzii? Co třeba Finsko, pokud by chtěl Putin zabránit jeho vstupu do NATO? Copak to necháme padnout? A v čem jsou Ukrajinci horší?
Je třeba si uvědomit, že přes nabízející se analogii nestojíme proti Sauronovi a hordě mordorských skřetů. I v Rusku žijí lidé, sice neustále masírováni bláznivou státní propagandou, ale přirozená vůle po svobodě a míru se úplně potlačit nedá.
Věřím, že pokud NATO projeví vůli za Ukrajinu bojovat, Putin ustoupí, už proto, že i ten kruh mocných se na celou věc dívá obchodně a válka s NATO je něco trochu jiného, než na co tito oligarchové pravděpodobně kývli, tedy snadný a rychlý zisk Ukrajiny do ruské sféry vlivu.
Je možná i varianta, že Putinovi regulérně hráblo a nikdo a nic ho od jeho záměrů neodradí. Ani v takovém případě nemáme na co čekat, protože stejně jako za druhé světové války konfliktu neutečeme. Jak by řekl Churchill, vybíráme si mezi hanbou a válkou. Zvolíme-li hanbu, budeme mít válku. Ostatně pokud bude Putin chtít, tak si pro útok na Západ nějakou záminku jistě najde, zbraně dodávané na Ukrajinu, západní dobrovolníky, což jsou často britští a američtí bývalí vojáci, je to jedno.
Dnes hrajeme především o naši páteř. Je šílené dívat se na důchodkyně, sportovce a krásné influencerky, jak jdou do boje, zatímco naše profesionální armády, které mohou konflikt rázně ukončit, sedí na bobku a přihlížejí.
Pokud nezasáhneme, všichni Ti stateční lidé tam umřou. Budou mrtví. V boji, umučeni, popraveni. Bojují statečně, ale necháme-li je na pospas, ruská armáda je nakonec udolá. Jedině NATO může tuhle válku ukončit. Pokud neprojevíme vůli bránit Ukrajinu, proč by měl Putin věřit v odhodlání Západu bránit Pobaltí nebo Česko? Proč by neměl pokračovat v naplňování svých zvrácených vizí?
