Prý krize... Přestože jsem nenapravitelný optimista, když zde shrnu, co se vlastně událo, musíte mi dát za pravdu, že to bylo fajn. Svět i my jsme se někam posunuli, objektivně vpřed. Leč začnu nevesele.
1. Smutné odcházení
Kromě Václava Havla letos odešli také Jiří Dienstbier, Pavel Vondruška, Ivo Pešák, Eduard Janota, Ctirad Mašín, Ivan Jirous, hokejisté Marek, Rachůnek a Vašíček a Zdeněk Miller, autor krtečka, kterému se ještě předtím povedlo podívat do vesmíru na palubě raketoplánu. I ty raketoplány nás opustily.
2. Arabské jaro
Během tohoto roku padli mnozí věční vládci v severní Africe, Kaddáfímu k tomu bylo dopomoženo vzdušnými silami NATO. Je smutné, že dopadl tak jak dopadl, těžko ale vysvětlíte lidem, kterým zničil životy, že se k němu mají chovat civilizovaně, aby nám mohl osvětlit některá zákoutí jeho dlouhé vlády. Západ udělal, co bylo v dané situaci správné a minimalizoval délku války i počet civilních obětí. Je zde zajímavý střet svobody jednotlivce a státní suverenity. Žádný stát není plně suverénní a žádný stát nemá právo porušovat osobní svobody jednotlivců. Povinností svobodného světa je zastat se obětí z porušování lidských práv, jak nejlépe to s přihlédnutí k okolnostem dovede. Odpůrci zásahu jsou dvojího typu. První typ jsou v jedné lajně totalitní režimy a fanatici státní suverenity (SSO), kteří sborově prohlašují, že nám do toho nic není. Druhý typ jsou pesimisté, kteří říkají, že Egypťané, Tunisané nebo Libyjci neumí se svobodou nakládat a diktátoři pro ně vlastně byli lepší. Ale smysl našeho zásahu nebyl přinést svobodu a demokracii. Smysl byl zabránit krveprolití a dát těm lidem možnost vybrat si svůj osud. V tom je svoboda. Mohou nakonec dopadnout mnohem hůře, ale to už je jejich odpovědnost, my jsme udělali, co jsme mohli, dali jsme jim příležitost rozhodnout se, nic více, nic méně.
3. Sazka
Na tomto místě bych rád poděkoval Vladimíru Špidlovi, že tehdy odmítl státní účast na projektu Sazka Areny a ušetřil tak daňovému poplatníku spoustu peněz. Sportovní svazy dostaly, co za svůj přístup zasloužily, a o Sazku přišly. K čemu je někomu majetek, když s ním neumí zacházet. Insolvenční řízení ukázalo, že jsme se přeci jen posunuli od doby konkurzní mafie někam do lepších časů. A jeden symbol socialismu, Aleš Hušák, odešel s ostudou. Snad se sportovní svazy proberou a naučí se dělat byznys, sport se musí umět ufinancovat i jinak, než se státní podporou. Pokud příjmy ze Sazky přispěly k zamrznutí českého sportu na ustálených tocích financí, pro které není potřeba nic vynakládat, pak to byl skutečně danajský dar.
4. Fukušima
Havárie v jaderné elektrárně po zásahu zemětřesení a tsunami zkazila rok také evropskému spotřebiteli elektrické energie a ještě více akcionářům EONU díky populistickohisterické reakci Němců. Pozitivní je, že proběhla a probíhá určitá debata jak o bezpečnosti jaderných elektráren, tak budoucnosti energetiky v Evropě jako takové. Za pár let nejspíše povede k tomu, že Němci od jádra neutečou. Jaderná energie je nejčistší a nejekologičtější zdroj, který máme k dispozici za přijatelnou cenu. I přijatelné riziko. Nepodceňujme jej, ale pracujme s ním. Riziku se v životě nedá vyhnout, svět bez rizika je statický, jinak řečeno mrtvý.
5. Konec bin Ládina
Jedna noční akce v Pákistánu udělala symbolickou tečku za jednou kapitolou terorismu, která začala zřícením věží WTC. Tento typ teroristů zde byl před Ládinem a bude zde i po něm, ale západ ukázal, že s nimi umí bojovat. Letos opustila americká armáda Irák, kde za podporu teroristů i útlak na obyvatelstvu zaplatil Saddám Husajn životem. V Afghánistánu se stále bojuje, s českou účastí i oběťmi. Na to jsem hrdý. Bohužel se ještě dlouho bojovat bude a bude stát ještě mnoho sil a času, aby to přineslo rozumný výsledek.
6. VV-VB
Věci veřejné a jejich vůdce Vít Bárta touží po moci a veřejných zakázkách. Blonďatá bestie ho práskla. Jak šokující informace, kdo by to byl čekal. Kdo z politiků je asi jiný. Kdybych věděl, jak to dopadlo, a měl bych si rozmyslet, zda tam v roce 2010 hodím hlas pro VV, udělal bych to znovu. Všichni politici usilují o moc a o naše peníze, pokud jsou politické vody příliš stabilní, politici a jejich loutkaři v pozadí naleznou způsoby, jak nás okrádat ještě efektivněji. VV byly impuls, jak stojaté vody rozvířit, boj o moc a peníze je na rozdíl od tichého systematického rozkrádání vidět. Kdo se bojí, dělá chyby. Mnoho kmotrů bylo odříznuto, mnoho jejich přisluhovačů vyhozeno z klíčových pozic, mnohé bylo rozkryto a zveřejněno, dočkáme se i toho, že si někdo půjde sednout. Nikdo a nic mě nepřesvědčí, že VV je důkaz, že se mají volit jen zavedené strany, naopak, pro mne jsou výsledky potvrzením, že je potřeba míchat kartami, než se korupčníci stačí vzpamatovat. Vysocí náměstci, manažeři státních podniků i ministři pod těmito otřesy padali. Jen ten parchant Kalousek to zase přežil.
7. Pád Martina Romana a Škoda Plzeň
Letos bylo dokonáno zametání za českou cestou privatizace Škody Plzeň. Appian se přesunul z jedněch ostrovů na jiné a neexistuje už žádná šance odhalit jeho vlastníky v klíčové době. Povídá se, že spoluvlastníkem či beneficientem Appianu byl právě Martin Roman, což je vzhledem k jeho pozicím v představenstvu ČEZ a dozorčí radě ČD, klíčovým zákazníkům Škody Plzeň, střet zájmů jako prase. Jenže to nevíme. Stejně tak mohl být spoluvlastníkem či beneficientem kdokoliv z tehdejší vlády včetně tehdejšího ministra financí, dnešního předsedy ČSSD a nedej Bože budoucího předsedy vlády Bohuslava Sobotky, který navíc přišel s hezkým zdůvodněním o chybějící společenské poptávce po zjišťování vlastníků. Tak jako tak je hotovo. Můžeme jen spekulovat, zda je za odvoláním Romana minulost nebo budoucnost (superzakázka na Temelín). Je to velice inteligentní člověk, schopný manažer. Může v tom být naprosto nevinně nebo je to také největší zločinec v zemi. Pokud se udrží dnešní status quo, asi se nic nového nedovíme, musíme čekat na další mocenskou bitvu. Appian je zajímavý i pro privatizaci Mostecké uhelné, Švýcaři objevili něco podezřelého a naši politici se bojí švýcarského kříže mnohem více, než čert.
8. Pád velké koalice v Praze
Velmi veselá překvapivá událost, kterou bych ani nečekal, vypadalo to, že tuneláři udrží své pozice další volební období. Schopnosti gynekologa pro takové situace byly silně podceněny. Ani velké strany nebudou nikdy rájem tunelářů, pokud v nich zůstanou lidé, kteří se jim postaví. Během mocenské vichřice se vyrojilo velké množství kauz, je to vynikající příležitost ukázat, že korupčníci a tuneláři vždy nakonec skončí špatně. Když už ne ve vězení, tak alespoň s hanbou. Praha je ale jen špička ledovce. Je to největší město v zemi, kde jsou rozdělovány a rozkrádány desítky miliard ročně, ale stejný problém mají i menší města a obce, stejně tak kraje. Úspěchem je, že budou nyní alespoň pod kontrolou NKÚ. Jsem ale zásadním odpůrcem nezávislosti samosprávných celků, nemám volební právo v Praze, přestože tam také působím. Jako daňoví poplatníci financujeme každé jedno takové město, proto je i naše věc, jak je tam nakládáno s našimi penězi, i kdybychom tam nikdy nežili, a musíme mít nějaké páky a možnosti kontroly. Doposud byla naše jediná možnost dojet příslušným plýtvačům či rozkrádačům nabančit ručně a to není šťastné a demokratické řešení. NKÚ je krok vpřed, ale potřebujeme více. Potřebujeme systém ohodnocování veřejných projektů z hlediska jejich přínosu rozpočtového a celospolečenského a možnost vyšších celků některé typy investic na základě takových kritérií zarazit.
9. Pád sociálního státu
Není to krize eura, není to krize líných jižanů, je to krize utrácení cizích peněz. Chcete-li příliš mnoho státu. Nadpis ode mne může vyznít asociálně, leč to, co se nazývá sociálním státem, má se staráním se o slabé pramálo společného. Musíme se na stát, kraje, obce i EU dívat realisticky, ne idealisticky. Jedná se o mocenská centra, kde politici rozhodují o našich penězích. A neplatí, že čím menší jednotka, tím lepší, ba právě naopak. Vždy budou chtít více a více moci, tedy i našich peněz. Na cestě z krize není rozpad z eurozóny, odpouštění dluhů ani podobné hlouposti, ale právě tvrdá restrukturalizace veřejného sektoru. Všech zemí EU. Můžete se smát Španělům, jenže oni měli v posledních deseti letech rozpočet většinou v přebytku nebo vyrovnaný. ČR neměla v posledním desetiletí NIKDY vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. A ani přebytkový rozpočet neznamená efektivní nakládání se zdroji. Krize by měla znamenat impuls k řešení, nikoliv propadání pesimismu a beznaději. Je to velká příležitost pro daňového poplatníka získat zpátky, co jeho jest.
10. Dočetl jsem se v tisku, že Klaus ukrad propisku,
a ukradnul i sluníčko, protože nesvítí... Mnohem více, než legračním způsobem uzmuté pero, mi dělá starosti jeho pojetí partnerství s Ruskem. Je-li pravda, že on a jeho hradní smečka aktivně zamezili pokládání nepříjemných otázek při Medvěděvově návštěvě, pak už mým prezidentem není. Respektuji, že někdo si může s nedemokratickými režimy rozumět více, než s vyspělým světem, ale tohle bylo za hranicí čehokoliv, co lze ještě tolerovat. Václav Klaus je trochu zvláštní postava, temnou stranu já cítím v něm. Ale jen v ČR je přes 15 tisíc rytířů Jedi, tak se snad nemáme čeho bát.
Poletíme: http://www.youtube.com/watch?v=xK-BnFmh-lw
Spinelli Group je iniciativa poslanců EP a občanů EU na podporu federalizace, ke které se můžete připojit:
http://www.spinelligroup.eu/manifesto
Na závěr facebookové stránky, na kterých můžete podpořit jejich myšlenku tlačítkem "to se mi líbí":
http://www.facebook.com/pages/Manifest-skute%C4%8Dn%C3%A9-pravice/129871750428882?sk=infoZde se můžete vyjádřit k tomu, že se pravicová vláda nechová zrovna jako pravicová.
http://www.facebook.com/pages/Vra%C5%A5te-n%C3%A1m-na%C5%A1e-pen%C3%ADze/187121848029500?sk=info Zde je myšlenka, že obce by měly peníze, které možná obdrží z nového RUD, raději rozdat svým občanům, než aby se je naučily utrácet.
http://www.facebook.com/pages/Chceme-vy%C5%A1%C5%A1%C3%AD-rychlostn%C3%AD-limity/145327858865037?sk=info Navýšení obecných rychlostních limitů na dálnici a mimo obec.
