Šrotovné a jiné ptákoviny

Chápu, že politik má těžký život, potřebuje se přes noc stát odborníkem na cokoliv, aby se zalíbil svým voličům. Nicméně míra překrucování některých faktů a dlouhodobě prověřených vědeckých poznatků mě začíná vytáčet. Kromě posledního hitu "kůrovec" se to týká především mé milované ekonomie.

Diskusy ke šrotovnému nejvíce rozproudil pan Urban svým prvočlánkem na blogu idnes.cz. Vyplynulo najevo, že neumí ani základní matematiké operace jako sčítat, odčítat a násobit, neboť udělal chybu ve všech číslech, která použil a hrubě znehodnotil českou korunu. Nevadí, ne každému jde matika. Ovšem je elementární podmínkou pro zvládnutí ekonomie. Ale tu se pan Urban a jeho straničtí kolegové asi učili ještě méně. Podívali se na složení HDP a zjistili, že největší podíl má spotřeba. Vymysleli tedy úžasný recept, jak ven z krize. Spotřebovávejme všichni vespolek, stoupne nám HDP a všichni se budeme mít líp! Úžasné.

Z této základní poučky odvodili šrotovné, neboť čím více se bude spotřebovávat, tím lépe se máme, tedy je třeba motivovat lidi, aby se zbavovali starých aut a kupovali si nová. Podle této logiky je moje krásná Octavia z 98 zralá do lisu. Ale proč 10 let? Nepomohlo by ekonomice více, kdyby šla do šrotu auta už po 5 letech? A proč vlastně nepostaví výrobní linku, ze které by nová auta jezdila přímo do lisovacího zařízení? Vznikla by nová pracovní místa a všichni bychom byli šťastní. Čím důsledněji uplatňujeme socialistické rozvinutí ekonomické teorie, tím více nám začne připadat absurdní, což znamená chybu v základech této teorie.

Kámen úrazu je opravdu hned ve větě "spotřeba tvoří HDP". Statisticky ano, ale ona spotřeba je jen součet čísel, který něco vyjadřuje. To, co vyjadřuje, se nazývá UŽITEK. To on je tím opravdovým motorem ekonomiky. Lidé nakupují to, co považují za užitečné. Tu užitečnost si umějí vyjádřit v ceně nebo ji alespoň porovnávat (užitečnost rohlíku je vyšší než té 1,2Kč, užitečnost 5. rohlíku ještě ano, 6. rohlíku je nižší než těch 1,2 Kč, tedy ho nekoupím). Užitek toho či onoho závisí přísně na subjektivním posouzení jednotlivce, každý oceňuje různé statky po svém a podle toho je nakupuje, či nikoliv. V čase se také tyto preference mění. Stává se, že mnoho lidí už nepovažuje vlastnictví auta za tak užitečné, jako je cena, kterou by za něj museli zaplatit. Je tedy na výrobci daného statku, aby nějak přesvědčil zákazníky o užitečnosti své produkce do té míry, aby jim nově nabytý užitek převýšil náklady a oni se rozhodli pro nákup. Pokud se to nepovede, bude možná muset omezit produkci nebo skončit. To ale není žádná tragédie, znamená to jen, že lidé změnili své preference směrem k jiným statkům a jejich producenti byli v přesvědčování úspěšnější.

Jak do tohoto systému zapadá šrotovné? Není to nic jiného, než pokus státu měnit preference svých občanů směrem k automobilům, tedy rozhodovat o jejich preferencích. Přidává jim účelové peníze, užitek z nákupu takto zadotovaného automobilu může přesáhnout výdaje kupujícího, nezahrnuje do nich ovšem tu sumu, kterou obdržel od státu a musel ji předtím zaplatit na daních. Tento postup mate všechny subjekty v ekonomice. Spotřebitel se orientuje k automobilům díky státní podpoře, nekupuje jiné statky, které by jinak nakupoval, mizí jeho úspory, které jsou předpokladem budoucích nákupů, a vznikají dluhy, které naopak znamenají nižší nákupy v budoucnosti. Pro firmy z automobilové branže to znamená falešný pozitivní signál, pro firmy z jiných odvětví, které spotřebitel nepoctil svým pozitivním rozhodnutím, obdrží falešný negativní signál. V okamžiku, kdy stát z podpory vycouve, nastane vystřízlivění, spojené s tvrdým přizpůsobováním firem skutečným preferencím spotřebitelů. To je spojeno s vysokou nezaměstnaností a všeobecně nízkou kupní silou, neboť příjmy současné i budoucí byly na popud státu utraceny za auta.

Jednotlivec musí být jediným rozhodcem o svých vlastních preferencích, neboť pouze jeho vlastní rozhodnutí mají návaznost na užitek, který mu přinášejí. A vyšší užitek umožní růst spotřeby/HDP. Růst spotřeby na základě ovlivněných preferencí ale nevyvolá růst užitku. Ostatně příčinou hospodářského poklesu bylo právě ovlivnění preferencí vládou USA, když posunula tyto preference do bydlení pro každého.