Proč neobchodujeme s krví?

To byla první věc, která mě napadla, když jsem slyšel o nářcích německých nemocnic na hrozící nedostatek. Nedostatek je typický projev nesouladu nabídky a poptávky. A tento nesoulad je způsoben cenovým omezením, v tomto případě na nule.

Nejrozšířenším omylem běžné populace je, že ekonomie se svými tržními principy se vztahuje pouze na hospodářství, které vnímáme jako tržní. Ve skutečnosti je ekonomické chování člověku vrozené odjakživa, není to věc stvořená ekonomy. Chováme se ekonomicky sledujíce vlastní prospěch v každém našem jednání, vztahy nebo darování nevyjímaje.

Druhým omylem je, že odměnou je v ekonomickém světě pouze finanční obnos. I váš dobrý pocit je vaší odměnou.

Instinktivně se rozhodujeme podle našich nákladů a výnosů ve všem co děláme, darování krve nebo jiných orgánů nevyjímaje. Naše umělá touha vyloučit z procesu dárcovství peněžní odměny je ničím nepodložený výmysl. U těchto cenných komodit můžete totiž nedostatek chladnokrevně přepočítávat na mrtvoly.

I v situaci, kdy stačí za normálních okolností nepeněžní motivace k darování dostatečného množství, např. krve, může být zákaz peněžité odměny vražedný. Nabídku krve si představte jako nejprve zvolna a potom prudčeji rostoucí křivku, poptávku jako křivku relativně strmou (nepočítáme s existencí upírů, proto nízká elasticita) a klesající. Za ideálních okolností se křivky protnou ještě na horizontální ose nebo pod ní, ale co když přijde například epidemie onemocnění vyžadující velké množství krve?

Taková událost znamená posun křivky poptávky doprava, nové protnutí nabídky s poptávkou nad horizontální osou, tedy v dnes zakázané zóně. Pokud by zde omezení neexistovalo, zvýšila by se cena krve, dárci by za zvýšenou odměnu dodali větší množství a všichni by byli zachráněni. Ale někteří považují něco takového za neetické.

Proto v dnešní alternativě dárci darují pouze množství, které odpovídá maximální nepeněžní odměně a vzdálenost na horizontální ose mezi tímto bodem nabídky a průsečíkem s poptávkou znamená nedostatek, který lze dále přepočítat na počet mrtvých. Toto je etičtější? Někdo umře, někdo ne, lze eticky rozhodnout kdo?

Trh je osvědčeným a naprosto přirozeným mechanismem, jak mít vše tam, kde a kdy je to zapotřebí. Nikdo nic lepšího nevymyslel a troufnu si tvrdit, že ani nevymyslí. Trh je i přirozeně spravedlivý a etický, proto nemohu přijmout pohádky o neetičnosti dárcovství za odměnu.

Než se do mě pustíte, uvědomte si, že vám ten trh může zachránit život.