Osudová domýšlivost levice

Odboráři demonstrují, levice jim tleská. Levice hlásá, že je potřeba sebrat lidem více peněz, aby se o ně mohl stát lépe starat. Nejlépe zdanit ty zlé banky, které nemohou utéct. A taky ty zlé energetiky, kteří si dovolují vydělávat miliardy. A lidi s vysokými příjmy, abychom nezapomněli! Za to budou sociální demokraté dávat lidem práci, bydlení a dva důchody měsíčně. V neomylné víře, že právě oni vědí co nás trápí a právě oni umí naše peníze alokovat lépe, než my sami.

O tom, jak umí osvícený stát nakládat se zdroji, jsme se přesvědčili nejtvrději během komunismu a i během následujících let nám dává zřetelně najevo, jak dobrý je to hospodář. Přestože lidé toto vědí, stále levici volí. Jak je toto možné?

Nejlogičtějším vysvětlením je efekt zoo. Část lidí si prostě svobody cení méně, než faktu, že je o ně postaráno. Mají strach, že se o sebe sami postarat nedokáží a budou se mít na svobodě hůře, než v kleci. Je tedy pochopitelné a ospravedlnitelné, že svůj hlas (a svobodu) odevzdávají levici, která jim slibuje, že vyřeší všechny problémy spojené s lidskou existencí za ně. Co už ospravedlnitelné není, je snaha zavřít do klecí i lidi, kteří si své svobody cení mnohem více, než jistoty státem obstaraného jídla, bydlení, školy,dopravy či hodinek s vodotryskem.

Milí spoluobčané na levém spektru, uvědomte si prosím, že jen a pouze vy nejlépe víte, jak moc práce za jakou mzdu chcete odvést, jaké bydlení si opatřit, za co vynaložíte vaše peníze a kolik si uspoříte na horší časy. Pokud přesto věříte levicovým politikům, že vaše blaho zajistí lépe, než vy, nemáte žádné právo nutit užívání a placení vašich výdobytků těm, kteří chtějí o svém životě i o svém příjmu rozhodovat sami.

Stát nám během minulého století vyrostl do otesánkovských rozměrů. Mnohé věci, které dnes spadají pod státní sektor a které bychom vnímali jako veřejné statky veřejnými statky vůbec nejsou. Veřejným statkem je pouze taková služba či produkt, kde neklesá s rostoucím využíváním jeho dostupnost a není zde vyloučitelnost ze spotřeby. Jako nejoblíbenější veřejný statek je uváděna bezpečnost, následovaná veřejným osvětlením. Kolik dalších veřejných statků dle podmínek výše jste ještě schopni najít?

To, že se nám stát rozlezl i jinam, je zdůvodňováno potřebou úpravy fungování nedokonalých trhů ve zdravotnictví, školství i jinde. Ovšem kdo je to stát? Rozhodnutí za něj činí obyčejní lidé, stejní jako my všichni, nejsou to žádní osvícenci, nerozhodují se tedy lépe než my. To vážně věříte, že nedokonalosti trhů odstraní svými moudry nedokonalí politici? Věřit v dokonalého politika je stejně naivní, jako věřit v dokonalý trh.

I každý z nás je nedokonalý a mnohá rozhodnutí, která v životě učiníme, jsou špatná, mají pro nás mizerné důsledky. Velkou výhodou vlastního rozhodování ovšem je, že tyto důsledky neseme sami za sebe, zatímco politik v neochvějné víře správného rozhodování přenáší své omyly na všechny občany, včetně těch, kteří ho nevolili.

Stát čeká zeštíhlení a navrácení některých jeho rozhodovacích pravomocí zpět do rukou občanů. S pravomocemi jde i odpovědnost. Odpovědnost a svoboda jsou nedělitelné. Chce-li se někdo zbavit odpovědnosti, musí ztratit i odpovídající část svobody. Nikdo však nemá právo nutit k této směně občany, kteří nevěří, že se o ně dokáže kdokoliv postarat lépe, než oni sami.