Je integrace migrantů z cizího kulturního okruhu vůbec možná? To je asi nejčastěji kladená otázka napříč společností. Než vyřkneme své rezolutní NE, pojďme se nad tím na chvilku zamyslet.
Máme zde některé skupiny obyvatel, které zjevně nejsou integrovány do společnosti navzdory tomu, že na tomto území oni a jejich předkové žijí po mnoho generací, jsou to Češi a křesťané.
1) Obyvatelé ghett
Od roku 2006 se počet sociálně vyloučených lokalit téměř zdvojnásobil na 606 míst v roce 2014. Počet obyvatel těchto lokalit stoupl za stejné období z odhadovaných 60-80 tisíc na 95-115 tisíc, přesto a nebo právě proto, že suma veřejných výdajů vyplacených skrze doplatky a příspěvky na bydlení stoupla ze 2,1 mld. Kč v roce 2007 na 12 mld. v roce 2014. Tolik nevysaje ze státního rozpočtu ani Babiš pomocí Agrofertu a to si myslí, jaký není machr.
2) Vězni
Vězňů máme 20 000, na hraně kapacit českého systému vězeňství. Pokud nějaká ta amnestie vězení vyprázdní, dotyční lidé se vracejí spolehlivěji než poštovní holubi. Asi byste nesouhlasili s odsudkem Čechů na základě tohoto elitního vzorku, stejně jako nelze na 1500 podnapilých výtržnících v Kolíně odsuzovat milión migrantů, kteří jen loni do Německa dorazili.
3) Miloš Zeman
Nesmírně hulvátský prezident, ignorující všechny zásady slušného chování, ústavu i vlastní povinnosti, které mylně považuje za pravomoci. Alkoholik a buran blijící na klenoty a milující Vladimíra Putina. Pravda, pil i Churchill, jenomže on v opilosti nepoblil královnu a nepřeběhl k nepříteli.
Vůbec nelze vyloučit, že příchozí uprchlík či migrant se může stát příslušníkem některé z těchto tří smutných kategorií. Avšak je také zřejmé, že ocitnutí se na okraji společnosti není věcí náboženství nebo národnosti. Jedná se o problém ryze sociální. Patologické chování se stává normou v prostředí podobně smýšlejících lidí - v ghettech, věznicích nebo ruské ambasádě.
Velká část uprchlíků nalezne v Evropě nový domov, aniž by jakkoliv vybočovali z běžné populace. S částí budou problémy. A je na nás se s nimi vypořádat. Zvládnout to musíme, protože na vybranou jsme nedostali.
Evropské státy musejí reformovat své sociální systémy, které v některých zemích fungují jako magnet a to nejen na uprchlíky a migranty z Afriky, ale i ostatních států Unie, což vede k animozitám z hlediska reálného významu směšným, ale pokud na tom začne David Cameron stavět podmínky setrvání země v EU, je vážně čas s tím něco dělat. To něco je v rukách členských států a to něco musí respektovat rovné podmínky všech občanů Unie.
O sociálních systémech platí, že pokud nezvládnou větší počet příchozích, zpravidla nefungují ani v tom malém měřítku. Úkolem sociálního systému nemůže být pěstování vyloučených a znevýhodněných, ale jejich zvednutí ze dna. Naučit sociální případy základům slušného chování, morálky, úctě k hodnotám, vzdělání, osobní svobodě a odpovědnosti. Migrační krize nám v tom paradoxně může pomoci.
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Sledujte mne! www.facebook.com/martinprochazka007
