Evropské volby jsou z hlediska našeho dlouhodobého rozvoje nejdůležitějšími volbami vůbec, ačkoliv tomu komorní volební atmosféra, skromné rozpočty stran na kampaň a zájem voličů vůbec nenapovídají.
Jean-Claude Juncker je kandidátem Evropské lidové strany na předsedu Komise (President of European Commission), proto můžete na webu vidět reklamy "Juncker for president". Česká média prezidenta doslova vyrobila z funkce "President of European Council":)
Možná i proto, že málokomu přijdou evropská témata uchopitelná. Ty nejzásadnější důsledky evropské integrace - mír, svoboda, demokracie, volný obchod, volný pohyb - nám připadají naprosto samozřejmé a snad nás události na východě trochu probudí v tom, že zas tak samozřejmé nejsou.
Evropskou integraci většina stran prezentuje jako dojnou krávu na peníze, neustále se vypočítává, kolik jsme vydělali na evropských fondech a kolik jsme vyčerpat nedokázali. Spousta lidí vnímá evropskou integraci jako smršť nařízení a směrnic, které nás obtěžují, zapomínajíc, že ta smršť přenesla "divoký východ" v poměrně krátkém čase mezi vyspělé a pro investory důvěryhodné země.
Českých europoslanců je jen 21. A právě proto je třeba, aby to byli ti nejlepší. To ještě ne všechny strany pochopily, některé posílají do Bruselu za zásluhy, jiné za trest. Jen málo stran vysílá kompetentní lidi, kteří mají potenciál něco skutečně změnit.
Evropský parlament vzhledem k celému systému evropského vládnutí není žádná hlasovací mašinérie, kam se vysílají panáci do počtu, jimž by smělo dělat problém vyslovit slovo "rating" a jejichž jedinou požadovanou kvalifikací by bylo zvednout ruku a stisknout tlačítko ve správný čas. Je to místo, kde se tvoří zásadní rozhodnutí, o kterých se vede kvalifikovaná diskuse z níž vyjde řešení pokud možno co nejšířeji přijatelné. Pokud by to bylo výběrové řízení, tak nějakých 85% českých kandidátů neprojde jen kvůli angličtině a přes 95% kvůli nedostatečným znalostem evropské integrace.
O to důležitější je, abychom k volbám šli a poslali na velmi dobře placená místa lidi, jež jsou schopni za ty peníze odvést odpovídající práci. Bohužel kampaň a předvolební debaty byly více zdrojem pobavení než diskusí o problémech (čest výjimkám).
Takže jakých tématech se v evropském parlamentu skutečně bude mluvit?
1) Společná zahraniční a bezpečnostní politika - problém EU je, že je vykulená prakticky ze všech událostí, které se jí týkaly v poslední době. To se nejsilnější ekonomice světa nesmí stát. EU musí jasně definovat svou zahraničně-politickou strategii, kdy bude zřejmé, jak budeme reagovat, pokud se něco stane, nikoliv přemýšlet o reakci teprve poté, co se událost stala. Je třeba posílit vojenskou spolupráci v rámci EU, abychom byli v NATO rovnocenným partnerem USA a nikoliv tím územím, které čeká, že ho USA ubrání.
2) Konflikt společného trhu s elektřinou a politiky obnovitelných zdrojů - EU přistupovala dlouho k těmto politikám odděleně a důsledkem je, že masivní nástup obnovitelných zdrojů povinně vykupovaných přednostně a za vysoké ceny vede velkoobchodní trhy s elektřinou ke zhroucení. Ztratili jsme tržní signály pro stavbu nových zdrojů a dnes je nemožné cokoliv postavit bez garancí a tedy ne jinak než z rozhodnutí státu. To už není trh, ale státní řízení, které vede nevyhnutelně ke ztrátě efektivity odvětví a vzhledem k důležitosti energetiky pro ostatní odvětví i dlouhodobě ke snižování konkurenceschopnosti celé ekonomiky. Je třeba systém podpory OZE změnit, pravděpodobně přehodnotit klimaticko-energetické cíle. Tento parlament musí rozhodnout.
3) Energetická unie - dění na Ukrajině musí být dostatečným impulsem, abychom se postavili čelem k problému energetické bezpečnosti EU. Je třeba jednotného vyjednávání s partnery, kteří zpravidla nepatří k výstavním demokraciím, ale se kterými se dohodnout musíme. Je třeba posilovat energetické sítě uvnitř Unie, aby se žádný členský stát nedostal do ohrožení při krizích typu Ukrajina.
4) Pravidla pro fungování eurozóny a rozpočtová kázeň - Je třeba jasně vymezit, co je to rozpočtová suverenita členských států a co je nezodpovědné poškozování partnerů. Členské státy mají nezpochybnitelné právo určovat výši státního rozpočtu, strukturu příjmů i výdajů, nemají však právo na nezodpovědné chování a tvorbu strukturálních deficitů. Jsme součástí společného ekonomického prostoru (vůbec to není o euru) a v rámci něj sdílíme i společnou odpovědnost. Bude to tento Evropský parlament, který bude diskutovat a rozhodovat o pravidlech pro stabilitu veřejných financí a to velmi pomůže všem daňovým poplatníkům, kteří své rozhazovačné vlády nemohou vystát.
5) Institucionární reforma - evropská integrace je neustále běžící proces, není to tak, že si načrtneme nějakou architekturu a máme odpracováno. Mění se náplň práce institucí, mění se okolní svět a instituce se tomu musejí přizpůsobovat. V tomto období odstartují debaty o posílení role občanů v unijních orgánech, Radu by mohla nahradit druhá komora parlamentu s volenými zástupci místo zástupců vlád, kteří mají většinou co dělat se svým vlastním resortem.
6) Rozpočtové priority EU - je nesmysl dávat téměř 40% rozpočtu Unie do zemědělství, což je nejstarší odvětví, které nemá problém uživit samo sebe. 21. století vyžaduje odlišné směřování veřejných financí než poválečná léta století 20. Společná zemědělská politika se reformuje půl století velmi hlemýždím tempem, ale tento parlament bude mít šanci podpořit přesměrování finančních toků tam, kam je jich třeba daleko více: dopravní infrastruktura, vzdělávání, věda a výzkum.
Evropská politika není zas tak nesrozumitelná a složitá, jak se někdy zdá. Chápu, že ne všichni lidé se v ní orientují, ale to není důvod na ni rezignovat a k volbám nepřijít. Prosím přijďte a podpořte kandidáty, kterým věříte, že evropské politice rozumí. Je to pro naši budoucnost důležitější, než myslíte.
Jsou-li vám mé články a názory sympatické, je možné se mnou být ve spojení přes facebook skrze "to se mi líbí" stránku: www.facebook.com/martinprochazka007
