Nebuďme mravenci a poleťme na Měsíc!

Mravenci jsou zajímavá a pracovitá stvoření. Makají snad 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a několik let už budují svůj vysoký kopeček. Jejich kopeček se ocitl za ohradníkem a jehně pro jejich práci moc pochopení nemělo, prostě si na tom jejich kopečku zaskotačilo. Mravenci však pracují dál, znovu vynáší kamínek po kamínku, aniž by si uvědomovali, co se stalo a proč. Je to s lidmi jiné?

Mělo by být, však na rozdíl od mravenců dokážeme zpracovávat informace na úrovni logického myšlení, které nám umožňuje chápat souvislosti a zákonitosti okolního světa. Přesto však stále víme příliš málo. Stálá základna na Měsíci je ale krok, jak to změnit. Malý, ale významný.

Stálá základna na Měsíci by nám pomohla pochopit vliv gravitace na organismy, objevit způsoby, jak vytvářet umělé ekosystémy a umožnila by tak lidské posádce cesty do vzdálenějšího vesmíru. Tam leží vědomosti, které zoufale potřebujeme k trvalému přežití. Zákonitosti toho, jak se chovají planety, jejich atmosféry, jejich mateřské hvězdy. Abychom pochopili základní principy fungování našeho Slunce a naší Země, je nezbytné, abychom dokázali studovat a objevit tyto zákonitosti i jinde. Jedině tak budeme schopni rozumět naší planetě, jejímu klimatu a budeme schopni na ní přežít.

Strategie "mravenec" dlouhodobě přežít lidstvu neumožní. K čemu neustále budujeme větší a větší HDP, když nás jednou vyšší moc, kterou nebudeme schopni chápat, rozdupe jako to jehně mravenčí hnízdo? Měli bychom zkusit něco lepšího.

Pravda, vesmír za nás zkoumají roboti, ale je třeba si uvědomit, že práci vozítka Curiosity trvající roky zvládne lidská posádka za dva dny. Čas není zcela nevýznamný. Čím dříve se posuneme vpřed, tím lépe.

Taková mise by byla velkým impulsem pro ekonomiku skrze inovace. Potřeba vyřešit množství složitých problémů spojených s takovým projektem produkuje řešení, která nachází uplatnění v dalších oborech lidské činnosti.

Především to však bude projekt, který nás bude spojovat. Co dnes spojuje EU? Finančně je to společná zemědělská politika. To mělo smysl po 2. světové válce, nikoliv ve 21. století. Žádný z původních cílů společné zemědělské politiky již není platný, všechny byly dosaženy. Netrpíme hlady, ale obezitou. Takže taková alokace zdrojů vybraných na daních postrádá smysl. Smysl má taková alokace, které by se soukromý sektor jen tak nedopustil. A to je případ evropského kosmického programu, programu, který nám kromě velkých objevů přinese i nespočet objevů malých, jež zlepší naši životní úroveň.

Stálá základna na Měsíci je velký cíl. Přesně takový cíl ale potřebujeme, abychom se probrali z mravenčí letargie a dostali znovu chuť býti lidmi, bytostmi, které objevují, chápou a posunují se tak vpřed. Takové velké cíle nás motivují vydat ze sebe to nejlepší.

S vědomím takového cíle nám všední problémy budou připadat malé a snadné. Proto budeme pak mnohem úspěšnější ve všem, do čeho se pustíme. Pojďme do toho!

Šlo to napsat jednodušeji: "Bylo by moudré směřovat prostředky namísto do zemědělství do vzdělání, vědy a výzkumu, zejména kosmického programu." Ale to nezní tak motivačně ;)

 Jsou-li vám mé články a názory sympatické, je možné se mnou být ve spojení přes facebook skrze "to se mi líbí" stránku: www.facebook.com/martinprochazka007