Každoroční předvolební pohádka o hodných levičácích, kteří chtějí přilepšit důchodcům, zatímco ta asociální pravice jim to nepřeje, je opět tady. Přerozděluje se ale pouze dluh, ne bohatství.
Pokud nejste fanoušci ekonomie, je dobré uvést, co jsou to ty peníze z vrtulníku. Zjednodušeně tak Milton Friedman popsal, co se stane, když do jinak stejné ekonomiky dosypete více peněz. Nestaneme se bohatšími, pouze se zvedne cenová hladina.
Vůbec jste nemuseli slyšet ani o panu Friedmanovi ani jakémkoliv jiném ekonomovi, a přesto máte někde v hloubi duše povědomí, že pokud by si vláda půjčila ještě více a přidala důchodcům ještě více, zvýšenou životní úroveň jim to nepřinese.
Trh totiž nezná slitování a ten rozdíl mezi skutečně dosaženým vyšším bohatstvím a nominálním růstem důchodů eliminuje pomocí inflace. A nejen to.
Peníze z vrtulníku nebylo nutné vracet, ale peníze z půjček je nutné vrátit, a navíc i s úrokem. O onen úrok se reálná životní úroveň důchodců sníží.
Vůbec nemám nic proti vyšším důchodům, kdo by to důchodcům nepřál, ale má-li to být skutečný růst životní úrovně, pak to musí být na základě vynikající ekonomické výkonnosti České republiky a zdravých veřejných financí. Nemáme nyní ani vynikající ekonomickou výkonnost ani zdravé veřejné finance.
Schodky dosahují astronomické úrovně a covid v tom bohužel hraje mnohem menší roli, než by bylo zdrávo. Státní aparát se za vlády ANO a ČSSD rozrostl, ale na kvalitě veřejných služeb to nijak nepociťujeme. Chybí nám důchodová reforma, která by zajistila udržitelnost veřejných rozpočtů po roce 2035, kdy se dramaticky změní poměr pracujících a důchodců.
Paní Maláčová žádnou reformu důchodů neudělala, nechala experty sestavit důchodové Ferrari, ale otázku, kde na to vezmeme, považuje za plytkou a ve volbách Vám bude tvrdit, že to za Vás zaplatí někdo jiný. Nezaplatí.
Za dobu svého fungování neudělala vláda nic proto, aby ve státním rozpočtu uvolnila zdroje pro navýšení důchodů. Soudná vláda by se proto měla držet zákonné valorizace. Každoroční navyšování o plnou inflaci a polovinu růstu reálných mezd je rozumný a tripartitou odsouhlasený vzorec, který měl předvolebním úplatkům bez vazby na ekonomickou realitu zabránit, zajistit přiměřený růst a zároveň stabilitu systému. Očividně se to nedaří.
Aby bylo možné přidávat důchodcům a skutečně zlepšit jejich životní úroveň, musí na to být zdroje nejprve vytvořeny a určitě nemůžeme říci, že na straně státu k tomu prostor není. Bohužel tato vláda žádné nové zdroje nenalezla, pouze nás za tento předvolební dárek více zadluží.
Důchodcům ty tři stovky k pětistovce zákonné valorizace ve finále nic nepřinesou, inflace je eliminuje. Příští vláda bude muset nejen přijít s rozumnou důchodovou reformou pro budoucí ročníky a hlubokými reformami veřejné sféry v prostředí rostoucích nákladů dluhové služby. Ale nebude to tak těžké, promarněného potenciálu po současné vládě zbylo mnoho.
