David Rath byl zadržen a okamžitě poté se spustil mediální lynč a lid se veselil, zpíval, tančil jako kdyby byl dopaden minimálně Usáma bin Ládin.
O tom, že jediným účelem evropských dotací (a tím pádem také jediným účelem působení hejtmanů a krajských rad) je korupce, snad nemůže pochybovat žádný soudný člověk.
Původně jsem chtěl napsat, že o vině Davida Ratha nepochybuji ani jednu vteřinu, ale poté, co policie předvedla, jsem přece jenom trochu pochybovat začal. Nicméně pořád pracuji s verzí, že David Rath skutečně úplatky bral.
Protože jsem v několika diskusích musel obhajovat pro řadu lidí zřejmě skandální názor, že i sprostý podezřelý má právo na spravedlivý proces, pokusím se to v tomto článku trochu vysvětlit.
---
Podle dostupných informací byl David Rath zadržen s krabicí, ve které přenášel sedm miliónů korun. Aby mohl být poslán do vazby, bylo využito (dle mého zneužito) ustanovení č. 27, odst. 5 Ústavy, které zní:
Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.
Toto ustanovení dává po mém soudu jedinému poslance přílišnou pravomoc nad osudem (třeba opozičního) poslance, a proto musí být vykládáno velmi restriktivně. Domnívám se, že je zásadní rozdíl mezi tím, jestli někdo zrovna páchá masovou vraždu, rozbíjí výlohu, nebo jde v klidu po ulici s krabicí plnou peněz.
---
Důvody, proč musí (zatím nevinný) David Rath trčet ve vězení, jsou směšné. Prý aby nemohl utéct, ovlivňovat svědky a aby nemohl pokračovat v trestné činnosti. Sám David Rath se k těmto důvodům vyjádřil dostatečně ve svém projevu v Poslanecké sněmovně. Je nemyslitelné, že by se někomu tak známému jako je Rath mohlo podařit utéct. Je nemožné, aby pokračoval v trestné činnosti, když už není hejtmanem ani zastupitelem. Svědci jsou podle vytahování policie netřeba (všechny důkazy prý má) a kdyby je chtěl ovlivňovat, mohl k tomu využít neomezeného prostoru při svém projevu ve Sněmovně.
Podle právníků navíc nemohl být David Rath ve vazbě, dokud proti němu nebylo vedeno trestní stíhání, které nemohlo být vedeno bez souhlasu Sněmovny.
(Pozn.: Když David Rath kritizoval poměry ve vazební věznici, hned se našla spousta lidí, kteří říkali, že měl ty poměry zlepšit, dokud měl moc. Rath byl ministrem vlády jediný rok a byl ministrem zdravotnictví. Jak mohl ovlivňovat podobu věznic a jak se o ní vůbec mohl dozvědět, mi zatím zůstává utajeno.)
---
V kauze Davida Ratha je porušován trestní řád a tím pádem ústavní právo Davida Ratha na zákonného soudce. Trestní řád hovoří v § 18 jasně:
(1) Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. (2) Nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
Čin byl páchán ve středních Čechách a v Praze, najevo vyšel ve středních Čechách. Kde se v tom vzalo Ústí nad Labem?
Proč je toto důležité? Orgány činné v trestním řízení musí být svázány zákonem, aby si nepřehazovaly kauzy na místa, kde dopředu vědí, že někoho odsoudí, nebo kde dopředu vědí, že někoho neodsoudí. To je potom diktatura. Trestní řád by samozřejmě klidně mohl stanovit jiný klíč místní příslušnosti, např. los. Ale není zrovna ekonomické, aby kauzu z Havířova řešil soud v Aši.
---
Před mandátovým a imunitním výborem se měl David Rath hájit, ačkoliv nebyl na rozdíl od členů tohoto výboru seznámen se spisem. Považuji to za hrubé porušení zásad spravedlivého procesu a už jenom tato událost podle mě dostačuje k tomu, aby byl Rath osvobozen.
Pokud nevíte, z čeho jste obviněni, těžko se totiž můžete hájit. Jak by se vám líbilo, kdyby vám soud vaše obvinění sdělil až po rozsudku? Asi moc ne, že?
---
Za skandální dále považuji:
1) že je možno vlézt k někomu domů nebo do kanceláře a namontovat mu tam odposlech. Snad bych to dokázal pochopit, pokud by tou kanceláří bylo hnízdo SS, ale takto mi to připadá jako hrubý zásah do soukromí (zatím) bezúhonných osob.
2) že je možné odposlouchávat poslance a že je dokonce možné odposlouchávat půl roku jeho kancelář.
3) že poslanci jsou takové ovce, že si nechají na půdě Sněmovny poroučet od policie, přestože ta se chová protiprávně a nemá k ničemu takovému vůbec žádné právo. Viz zde ». Když se poslanci neumějí brát za svá práva, jak se asi berou za práva voličů?
4) že všichni jako ovce odkývali protiústavní omezení mandátu Davida Ratha.
Tento poslední bod si zaslouží více rozvést. Davida Ratha jsem nevolil, s jeho politikou nesouhlasím, jeho politické projevy jsou mnohdy na hranici pohlavkovatelnosti a jeho politické metody se mi hnusí. Ale přesto samozřejmě respektuji, že David Rath byl do své funkce poslance zcela po právu zvolen a ve Sněmovně tak reprezentuje zhruba 50 tisíc občanů České republiky.
I kdyby byl poslanec naprostý grázl, nelze toto tvrdit o občanech, které ve Sněmovně zastupuje. Proto mu dává mandát tyto občany zastupovat a k tomu náleží i určitá privilegia, aby nemohl být zastrašován nebo vězněn vládní většinou. Mezi těmito privilegii je např. imunita. Po mém soudu z logiky věci vyplývá, že vazebně stíhanému poslanci nesmí být omezeno vykonávání jeho ústavní mandátu. (Podle mě ani odsouzenému, ale uznávám, že u odsouzeného aspoň k tomu omezení existují nějaké rozumné argumenty.)
---
Pokud bych byl poslancem, hlasoval bych z výše uvedených důvodů PROTI vydání Davida Ratha k trestnímu stíhání. Ještě jednou je stručně připomenu:
- porušování trestního řádu
- David Rath se nemohl účinně hájit před mandátovým a imunitním výborem
- účelovost(a možná nezákonnost) vazby
- nesouhlasím s odposloucháváním poslanců
- porušení ústavního práva Davida Ratha na vykonávání mandátu
---
Proč Davida Ratha obhajuju?
Braní sedmimilionového úplatku je špatná věc. Ale je mým pevným přesvědčením, že odsoudit někoho na základě nespravedlivého procesu, je věc mnohem horší.
Proč účel nesvětí prostředky?
Něco takového přece nelze v právním státě tvridt. Jak byste se tvářili, pokud by k vám domů vtrhla policie a ospravedlnila by to tím, že u vás doma našla neproclenou knihu?
Zločinec přece ale ztrácí svoje práva!
Neztrácí. Zaprvé, viz předchozí odpověď. Zadruhé, zločincům sice ubíráme právo na svobodu, ale spoustu práv jim jako civilizovaná společnost necháváme. Pokud bychom přijali tezi, že zločinec všechna svoje práva automaticky ztrácí, mohli bychom začít střílet lidi na ulici za to, že v krámě ukradli housku.
Ano, i sprostý podezřelý má svoje práva. I přes to, že byl médii okamžitě odsouzen (na rozdíl od mediálního miláška kchnížete, který se ale ke korupci sám přiznal) a lid se baví tím, že David Rath musí zvedat přirození.
Ano, i lidé, z jejichž projevů a způsobů se nám zvedá žaludek mají právo na spravedlivý proces. Tak se svými občany totiž zachází právní stát, na rozdíl od diktatury.
A položte si otázku: Pokud se spravedlivého procesu nedostává někomu tak vlivnému a bohatému jako je David Rath, jak je na tom asi Obyčejný člověk™?
---
V článku jsem výrazně čerpal z textů Tomáše Peciny a Víta Zvánovce.
