Vnitřní kontrolní systém jako předchůdce ERM konceptu

Vnitřní kontrolní systém organizace tvoří jedno z východisek moderního řízení rizik. Rozšířený rámec COSO-ERM fakticky z velké části vychází ze sjednocení pojmů a rozšířením některých konceptů vnitřního kontrolního systému  (viz. např. snímek 23 http://www.coso.org/documents/COSO_ERM.ppt ).

Obdobně, jako u pojmů riziko a řízení rizik se jedná o měkký pojem, který bývá definován dle potřeb regulátorů a organizací různě např.

§ 2 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví
„vnitřním kontrolním systémem systém mechanismů a nástrojů zaměřených zejména na posouzení pravdivosti, celistvosti a vypovídací schopnosti informací o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny; na vyhledávání a dokumentaci rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny a na určení pravděpodobnosti negativních dopadů těchto rizik; na stanovení pracovních postupů zabezpečujících věcnou správnost údajů vykazovaných v účetnictví pojišťovny nebo zajišťovny a testování jejich správnosti; na prověřování souladu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny s právními předpisy; na vyhodnocování hospodárnosti, účinnosti a efektivnosti řízení pojišťovny nebo zajišťovny s využitím zejména jejích finančních, majetkových a personálních zdrojů,“

ČNB definice vychází z kombinace zdrojů http://www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2007/download/v_2007_19_23507530.pdf

A pojímá jej zejména dle výstupů a funkce, které organizace jeho implementací musí dosáhnout:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_bd/obezretne_podnikani/download/vyhlaska_para_cast_3.pdf

Při snaze formulovat obecněji náplň termínu vnitřní kontrolní systém/rámec se v současnosti napříč různými zdroji přibližujeme k pojetí (COSO) „… proces, ovlivňovaný managementem a zaměstnanci společnosti, nastavený tak, aby poskytoval smysluplné ujištění ve vztahu ke schopnosti společnosti dosahovat svých cílů…“

Tyto cíle jsou dále děleny do následujících kategorií:

• Účinnost a efektivita provozu
• Spolehlivost finančního výkaznictví
• Soulad s platnou legislativou

http://www.coso.org/IC-IntegratedFramework-summary.htm

http://en.wikipedia.org/wiki/Internal_control

Pro každého, kdo se setkal se zákonem Sarbanes-Oxley (SOX) 404  (http://en.wikipedia.org/wiki/Sarbanes%E2%80%93Oxley_Act#Sarbanes.E2.80.93Oxley_Section_404:_Assessment_of_internal_control), budou tyto části povědomé. Americký regulátor systematicky použil tyto předpoklady při tvorbě této legislativy (SOX).

Vycházeje z této obecné definice je dále vnitřní kontrolní systém organizován do třírozměrného prostoru navzájem provázaných komponent.

http://www.sox-online.com/picts/coso_cube-old.gif

Kde na výše uvedené tři kategorie je nahlíženo ve vzájemných souvislostech a souvislostech s:

Kontrolním prostředím – integrita, etické hodnoty a kompetence zaměstnanců; manažerská filozofie a styl řízení;delegace pravomocí a odpovědností apod.

Rizikovém posouzení – identifikace a posouzení rizik vzhledem k předem stanoveným cílům společnosti, jako východisko k rozhodnutí jak tato rizika řídit (stanovení významu rizika, pravděpodobnosti výskytu a opatření k řízení tohoto rizika)

Kontrolními aktivitami – soubor kontrolních nástrojů ověřujících, že manažerská rozhodnutí jsou ve společnosti dodržována/implementována (např. systémy autorizací, verifikací, rozdělení zodpovědností apod.)

Oběhem informací a komunikačními schématy – zajištění aby relevantní, jednoznačné a přesné informace byly k dispozici k rozhodování na všech stupních firemního řízení. V širším kontextu se také předpokládá jasná komunikace TOP managementu o individuální odpovědnosti všech zaměstnanců při řízení rizik a naplňování funkce vnitřního kontrolního systému.

Monitoringem – zpětná vazba funkčnosti vnitřního kontrolního systému a nástroj permanentního zlepšování

Ve třetí rovině se nahlíží na jednotlivé procesy, případně samostatné jednotky, dle organizačního uspořádání a charakteru činnosti konkrétní organizace.

Důležitým prvkem výše uvedeného pojetí je vzájemná provázanost všech faktorů, a jejich interakce, která se následně přenesla i do rámce k modernímu pojetí řízení rizik (ERM). V roce 2001 najala organizace COSO společnost PricewaterhouseCoopers, aby vytvořila jednotnou platformu pro řízení rizik. Výsledkem je dnes známý ERM (COSO – ERM).

Pro do plnění COSO pojetí vnitřního kontrolního systému a ERM nesleduje úplně stejné cíle (ERM je více zaměřené do budoucnosti,  směrem k poměřování rizikově vážených alternativ, zatímco vnitřní kontrolní systém spíše na každodenní procesy jako důsledky již přijatých rozhodnutí).