Nové Guantanámo v Afghanistánu

Barack Obama se pomalu pustil do upřesňování a nové formulace předvolebních slibů. Je pochopitelné, že musí čelit mnoha prohřeškům US politiky z minulosti, které nemají řešení. Případně nemají řešení v horizontu několika volebních období.Co je jisté, že dějiny, ani jeho volební soupeři v příštím období, mu neodpustí nic. Ze slibu okamžitého stažení US vojenských jednotek z Iráku se pomalu stává neurčitý příslib v duchu "jednou určitě odejdeme".

Kam nyní?Martin Nemec

Dalším ze slibů, který zdánlivě naplní je uzavření nechvalně proslulé věznice Guntanamo Bay.

Na první pohled se jedná o jednoznačně pozitivní vývoj směrem k nastolení legality, v duchu hodnot prezentovaných americkou administrativou. Zejména s ohledem na skutečnost, že vězňové zde byli na základě podezření, drženi několik let za pochybných podmínek.

Bohužel ruku v ruce s informací o plánovaném uzavření věznice na Guantanámu přichází i zpráva o zdvojnásobení kapacity věznice Baghram v Afghánistánu, což budí otazníky nad seriozností komentáře afghánského prezidenta Hamída Karzáího, který komentuje pouze zrušení základny na Guantanámo, a nikoliv další kroky.

http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?id=356461&id_seznam=5202

Uzavření Guantanamo Bay (kde je nyní cca 250 vězněných) a rozšíření věznice Baghram z kapacity 600 vězňů při investici cca 60 mil. USD na kapacitu 1100 vězňů se zdá být elegantním řešením.

http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/northamerica/usa/barackobama/4332499/Afghanistans-Guantanamo-poses-new-prison-problem-for-Barack-Obama.html

V souvislosti s tím je dobré připomenout, že americkou veřejnost několikrát pobouřily úniky informací o jednání s vězni na Guantanámo Bay. Zatímco informace, a přístup médií a humanitárních organizací do věznice Baghram jsou prakticky nulové .Otázkou dále zůstává co vlastně USA vyřeší posílením jednotek v Afghánistánu (které probíhá souběžně s rozšířením věznice)?

Afghanistán se historicky ukázal jako dobrý cíl na útok poté, když selhala státní administrativa (Bushova) v prevenci ůtoku na WTC. V tomto ohledu je inspirativní film "Vrtěti psem". Nyní poslouží jako skladiště toxických problémů. Ale co dál?

O tom, že Afghanistán, a život tam není žádná selanka svědčí i zpráva vysokého komisaře pro lidská práva (a současná vláda podporovaná USA z ní nevychází nikterak příznivě).

http://www.unama-afg.org/docs/_UN-Docs1/UN-HCHR/09march05-Annual-Report-HCHR-%20ENG%205%20MARCH%202009.pdf

Za vydatné podpory USA a spojenců se země dále militarizuje (posiluje místní armáda a dodávají zbraně).

http://topics.nytimes.com/top/reference/timestopics/organizations/a/al_qaeda/index.html?inline=nyt-org

Obama má příliš výzev, které musí vyřešit, ale tou největší je celkový úpadek Ameriky a jejího mocenského postavení, kde některé oblasti jsou pár kroků před kolapsem.

Příznačná je situace v armádě. Koncem 80 let si západní státy dělali legraci ze SSSR, kde při nedostatku náhradních dílů se součástky přesouvaly z jednoho stroje (stíhačky) do druhého. Dnes je to realitou v americké armádě. Od devadesátých let do roku 2000 klesla bojeschopnost americké armády na úroveň, která by znemožňovala jakoukoliv operaci obdobnou operaci "Pouštní bouře".

Je velmi pravděpodobné, že navýšením platů a rozšířením vojenského rozpočtu se Barack Obama snaží najít stabilní polohu pro americké vojenské výdaje. Současná krize mu nahrává levnými vojáky, mezinárodní situace zase odpovídajícím zdůvodněním pro náklady.

http://mwhodges.home.att.net/defense.htm

Ale quo vadis, Ameriko?