Obsazení 40% země, vyhnání 80% obyvatelstva pod záminkou ochrany národnostní menšiny, Trvalá okupace země. Jaké jsou možné scénáře?
V zemi proběhl převrat a nová vláda podporovaná armádou prosazovala úzkou integraci s větší částí Evropské pevniny, ke které sahají historické kořeny. Toto si vzala jako důvod k invazi armáda třetí země za účelem „ochrany své menšiny“. Zde je třeba podotknout, že soužití většinové populace a menšiny nebylo ideální, mimo jiné díky jazykové i kulturní bariéře. Navíc menšinová populace byla podporována jinou zemí v obstrukčním jednání vůči legitimní vládě. Invazní armáda agresora v průběhu léta obsadila zhruba 40% země.
„Bohužel“ v místech kde jsou i naleziště plynu. Následně na obsazeném území vyhlásila republiku, kterou neuznal žádný jiný stát, než právě a jenom stát, který vyslal invazní armádu.
Něco vám to připomíná?
Ano, jedná se o Kypr 1974 (jistě jste všichni hádali právě toto, že?), který je dodnes okupován Tureckem, a na jehož území je invazní armádou držena Turecká Kyperská republika.
Kdysi jsem se na jednom pracovním obědě bavil s obchodním partnerem z Kypru, který mi popisoval vzpomínky rodičů na invazi a vysídlení většinové populace ze severního Kypru. A hovořil velice smířlivě (je to velký obchodník).
„Víš, to co je Kypr dnes není ekonomický zázrak. Finanční centrum, daňový ráj, modernizaci a výstavbu nám financovalo a financuje mezinárodní společenství. Abychom byli potichu a moc nezvedali fakt naší okupace. A žije se nám dobře. Naoko pro nás platí stejná pravidla jako v EU, jsme v EU, ale jsme i daňový ráj a nikdo si moc netroufne do nás rýpat. Všichni mají máslo na hlavě. Kypr je ráj na Zemi.“
Tak až někdy pojedete na dovolenou, rozhlédněte se v zemi, která je již téměř 50 let okupována (zcela protiprávně).
Stejné věci se dají řešit rozdílně, když se to hodí, že?
