Praha to má pořešený aneb tady budeš platit, ať chceš nebo ne, pitomče!!

Ulice na Praze 6 vypadají od minulého týdne nějak divně. Jsou poloprázdné, všude spousta místa k parkování. Jen si vybrat. A zaplatit!!

Že je parkování v Praze problém, to není žádná novinka. Že to nikdo neřeší, to taky není žádná novinka. A že se to placenýma zónama nevyřeší, to je víc než jasné. Cílem asi ani není to, aby ti, cotam bydlí, měli kde parkovat, ale hlavně dostat do obecní kasy co nejvíc peněz od těch pitomců, co jezdí do jiné městské části třeba do práce.

Takže po dlouhém hledání jsem našel místo, kde není žádná zóna, ani modrá, ani fialová, ani žlutá. Sice to není přímo u zaměstnání, ale ten kilometr se ještě dá ujít, navíc to prospěje tělu. Ale i ten ušlý kilometr se pořád vyplatí v porovnání s dvěma přestupy a o polovinu delší dobou, pokud bych použil MHD. Jenže hned druhý den mě z mého omylu vyvedla městská policie Prahy 6. Mají ten příjem do obecní kasy pěkně pojištěný. Pokud se vám totiž podaří najít místo, které není v žádné zóně, tak to si objeďte celou čtvrť, jestli někde není značka: zóna s dopravním omezením – stání. A jak mi sdělil pán na městské policii, tato značka nekončí křižovatkou, ale až stejnou značkou, ale přeškrtnutou. No dobře, tak mě teda zase dostali. Protože tam ale je i bílý pruh na parkování (samozřejmě úplně prázdný), tak se ptám pana policisty, jak se za takové parkování platí, kdybych tam chtěl stát. To on ale není, tak hluboce to nestudoval, protože on auto nemá… Taková odpověď mě od člověka, který mě právě kasíruje za špatné parkovaní, docela překvapila, ale co už. Tak se aspoň snažím zjistit, co je to za zónu ta bílá, že se o ní nepíše. No bílá znamená fialová přece… Jo takhle, tak to jsem asi opravdu pitomec.

Takže odcházím spokojeně s bločkem a pocitem, že i když jsem auto dnes posunul o kus dál, tak jsem vlastně pořád v zóně a můžu čekat další lísteček za stěračem. Ale cestou narážím na informační kancelář Zóny placeného stání. No sláva, tak se zeptám, jak to vlastně funguje. Zaregistroval jsem značku s nějakým kódem, který mám asi někam poslat, abych své parkování zlegalizoval. Ale moudrý z toho nejsem. Dostal jsem čtyři papíry manuálu a se slovy, že sice dál nevím, jak parkovat, odcházím. Pán má ale snahu a dostávám napodruhé lepší vysvětlení. Prostě si otevřu prohlížeč v telefonu (chytrém), na jejich adrese zadám potřebné údaje a mám zaplaceno. Jak jednoduché, ale… Je nutné mít chytrý telefon a zaplacený tarif s daty. Jinak smůla. A parkovací automat je třeba až o tři ulice dál, což se ale nedozvím, pokud si to nejsem schopen najít na internetu. Takže zase chytrý telefon a data… Plať, pitomče!

Tak teda aspoň zjišťuju, za jakých podmínek bych mohl získat dlouhodobé parkování. Takže buď tam mám trvalé bydliště (což nemám, když tam jezdím za prací, že), nebo tam mám firmu nebo aspoň provozovnu. Anebo tam mám někoho staršího 85 let, o koho se starám (už mohli dát rovnou 100 let, výsledek asi bude stejný). Ale co když jsem prachobyčejný zaměstnanec nějaké firmy nebo organizace? No tak to mám smůlu a můžu zřejmě táhnout jinam, dyť tam stejně neplatím daně, tak co!

A rada na závěr? Pokud nechcete používat MHD a chcete používat k přesunům vozidlo, tak buď plaťte jako pitomci, nebo si práci najděte ve své čtvrti. Zbyde vám víc času na koukání na televizi doma, kde můžete zvracet vztekem, až tam budou politici vykládat něco o tom, jak například díky tunelu Blanka se zrychlil přesun z Prahy 8 na Prahu 6.