No do postele třeba ne, ale pokud si za něco zaplatím, tak bych tu službu taky rád dostal. A možnost výběru, jestli to bude domů, nebo na poštu, bych rád měl já, ne paní pošťačka. Zaráží mě ale reakce vedoucí pobočky...
Jako už po několikáté, tak i tentokrát nacházím ve schránce oznámení, že na poště mám zásilku. A jako už po několikáté v době, kdy je někdo doma. V Dolních Chabrech je to prostě s doručováním zvláštní, nejen s doručováním. Jenže to už člověka naštve, když si musí několikrát ročně úplně zbytečně vystát frontu na pobočce, kde ani není kde parkovat. V tomto případě je to oznámení o tom, že je to balík o hmotnosti větší než 15 kg. Já ale žádný takový balíček nečekám, čekám jen zásilku o hmotnosti do půl kila a rozměrů cca sklenice piva. I kdyby to nakonec těch 15 kilo bylo, tak bych platil za doručení, ne za oznámení. Ale co už, na poštu stejně musím, když se pošta rozhodla, že já mezi vyvolené nepatřím...
Na poště samozřejmě zjišťuju, že se jedná o ten půlkilový balíček a nemůžu se nezeptat, proč tedy nebyl doručen.
„No, protože se vám asi nevleze do schránky, tak vám tam hodila oznámení.“
Dobře, ale já si ale zaplatil za doručení, ne za oznámení. A při pohledu na balíček asi i průměrně inteligentnímu člověku dojde, že do schránky se vleze asi těžko… Tak se tedy ptám znova, proč mi nebyl doručen. Ale to už do toho vstupuje paní vedoucí pobočky a s teatrálním odložením brýlí, které má naznačit, jak zbytečná je to otázka a co je to zase za debila, se mě ptá, že jestli vím, kolik toho paní doručovatelka, hlavně teď před Vánoci, má? To sice nevím, ale taky to není moje starost. Co ale vím je, že tam není od toho, aby si vybírala, co se jí chce a co nechce doručit. Paní vedoucí říkám, že to je problém české pošty. A ona mi vyráží dech svou „omluvou“ za nekvalitně provedenou práci:
„No vás bych teda chtěla mít doma!“
Opravdu? To je reakce vedoucího pobočky na dotaz o nedoručení zásilky? Ale ještě paní vedoucí s „omlouváním“ neskončila. Na moje konstatování, že já ji bych rozhodně doma nechtěl a dotaz, proč zásilka nebyla doručena, mi vyráží dech podruhé:
„No to snad nemyslíte vážně! Nechtěl byste to náhodou doručit až do postele?“
Opravdu česká pošto? Opravdu je tohle jednání vedoucí pobočky? Na tohle se nedá moc co říct a otáčím se a odcházím. Já bych rád měl na výběr jiného doručovatele, ale když ta česká pošta si stále drží na spoustu věcí monopol a ten výběr není. A jsem si jistý, že takových lidí, kteří tu frontu stojí úplně zbytečně, jsou minimálně tisíce. Denně.
Jsem zvědavý, jak dopadne má stížnost. Stížnost ne na (ne)doručení, ale na jednání paní vedoucí pošty v Dolních Chabrech.
P.S. Ani bych neočekával, že takové zásilky doručuje pošťačka ve svém batohu nebo vozíku, ale že takové zásilky doručuje pošta autem. Ale to už je zase o tom monopolu a komu je a komu co není jedno. Třeba kdyby toho pošta měla míň, mohla by dokonce i doručovat a na pozice vedoucích (což asi stejně nikdo nechce dělat) by si mohla lépe vybírat.
P.P.S. Ale zase je třeba ocenit na české poště, jak přispívá ke zlepšení komunikace v rodinách. Dokážu si představit, že takové oznámení dostane do schránky důchodce. Vidina 15+ kg balíku jej vyleká a obvolá půl rodiny, jestli by mu s tím někdo nepomohl. A tak se třeba nečekaně potká se synem nebo vnukem…
