Informační revoluce a migrace

Článek je o informační revoluci a jejím vlivu na migraci. Pohled do historie nabízí poučení se z chyb a nabízí určité formy řešení.

Žijeme ve světě, který je prošpikován trendy, které začínají velmi rychle měnit zažité způsoby života. Ať už se jedná o globalizaci po stránce ekonomické, informační a komunikační technologie, politické hry mocností, které v diplomatickém jazyce mluví o spolupráci a záchraně světa, ale reálné kroky jsou tomuto na hony vzdálené a spíše preferují lokální a mnohdy i osobní zájmy. Když si toto hezky spojíme, nečeká nás nic dobrého. Svět se dává do pohybu a ten, kdo si myslí, že pohyb řídí, se plete. Je nás přes 7 miliard a to už je hodně na to, aby to jedna mocnost uřídila. Je otázkou zda to není i víc než je svět schopen uživit.

Ale popořadě, globalizace má jediný cíl, maximálně zvětšit odbyt zboží a služeb. Nejprve jde tam, kde mají lidé peníze, jakmile je tento región dobyt, jde tam, kde je peněz méně a když už není ani zde kde brát, vrhne se do chudých regionů s takovými produkty, za které lidi rádi utratí veškeré své peníze, mnohdy i na úkor tradičního jídla, bydlení, vzdělání a zdraví. A globální hráči dále bohatnou.

Informační a komunikační technologie jsou jedním z nejzajímavějších artiklů globální politiky. Lidé to chtějí, bez ohledu na to, zda na to mají a tak, za to utrácí a utrácí. Jen si vezměte jako příklad děti, co dnes chtějí nejvíce, mobilní zařízení a konektivitu. A tak je to všude. Daleko zajímavější je ale právě spojení globálních podmínek a touhy využívat taková zařízení, neboť lidé po celém světě mají najednou přístup k informacím díky zařízením, po kterých touží a zároveň se dozví, jak se mají lidé v USA, v Evropě, v Somálsku. Ve zkratce řečeno, všichni máme stejné informace a životní úroveň je v různých částech světa odlišná. Lidé z chudých regionů se s tímto nespokojí a budou to chtít změnit a budou k tomu využívat různé způsoby, stačí jim ukázat cestu a to již prostřednictvím srozumitelných technologií je velmi snadné. Za toto může nová celosvětová „informační revoluce“.

Vraťme se pro pochopení situace v oblasti přenosu informací do historie. Například v době kamenné se sdílely informace v rámci sídliště. Pouze v rámci bojovných výprav se informace šířili za jejich hranice. Z toho vyplývá, že nedocházelo ke sdílení informací mezi oblastmi, natož mezi kontinenty a tak rozvoj probíhal pouze na lokální úrovni. Ve starověku se s rozvojem civilizace a kultury, která sebou obnáší již aplikovatelný systém (náboženství, písmo, správa oblastí, vzdělávání) tvoří rozsáhlé říše, které se rozvíjí v rámci již daleko větších územních celků. Následnými výboji se pak kultura a vzdělanost šíří dál a evoluce se zrychluje. Platí, že čím více lidí sdílí zkušenosti, tím rychlejší je rozvoj.

I v tomto období jsme ale omezeni na separovaná ohniska rozvoje a je to vidět i na vynálezech, jiné byly v Egyptě a zcela jiné v Číně. Již ve starověku se setkáváme se dvěma způsoby, jak zastavit vývoj lidstva. První z nich je dán střetem rozdílně vyspělých kultur, kdy neporovnatelně zaostalejší kultura barbarská poráží Západořímskou říši a tím nejen, že zastavuje rozvoj, ale trvá dalších více než 1000 let, než se region Evropa v období renesance vyrovná v mnoha ohledech tomu, co germánské kmeny zničily. Důležité je, si uvědomit, jak se žilo v Západořímské říši, osobní zájmy a touha po moci, blahobyt a bohatství patricijských rodů byly nadřazeny zájmu říše. Zde se nabízí již jistá paralela se současností, jen nikdo neví, jak moc je náš systém odolný a jaké má ještě rezervy a co snese. V Západořímské říši stačil impuls z venku a celý systém se zničil sám. Druhý způsob, jak dojít k zastavení rozvoje je vytvoření bariéry a odříznutí se od vnějšího světa, přesně tak, jak se to stalo v Číně, postavením zdi. I zde se nabízí paralele k současnosti, kdy mnoho lidí volá k úplnému uzavření Evropy, což je třeba krátkodobé, nikoliv však dlouhodobé řešení.

Vrátím se ale zpět k tématu šíření informací a rozvoji kultury v čase. Zlomová byla doba, kdy ve středověku se začaly uskutečňovat objevitelské výpravy. Nyní se začal svět poprvé informačně propojovat a země, které nejvíce investovaly do objevování, a následné kolonizaci získávali obrovskou konkurenční výhodu. Vsadily na budoucnost. Informace se tak začali šířit nejen vojenskými výpravami, náboženskou evangelizací, obchodem ale i systematickým a organizovaným způsobem, který ale byl převážně jednosměrný a informačně obohacoval kolonizátora, nikoliv kolonii. Toto je další, velmi důležitý faktor, který přetrvával do nedávné minulosti. Zajímavé je, že až do první poloviny minulého století hrály právě kolonie tu zásadní roli a určovali, kdo bude ten globální hráč číslo jedna. Všichni, kdo se zaměřily na to, co před 200 lety bylo tou správnou strategií, investice do kolonií nedopadly dobře. Překazila jim to touha kolonií po samostatnosti, nemožnost získat nové bohaté kolonie a téměř všechny pokusy změnit vojensky správce kolonií skončily špatně. Naopak, z tohoto informačního souboje vychází vítězně nová strategie a ta je založená na důsledném sběru informací všemi možnými způsoby (přesun lidí, špionáž, …) a následně jejich aplikaci ve všech oblastech lidského konání.

Svět se tedy velmi polarizuje nejen v oblasti ekonomické ale i informační vyspělosti. V druhé polovině minulého století vstupuje do hry film, televize a sdělovací prostředky a vzniká první zásadní moment, kdy jsou lidé na celé planetě vystaveni jednosměrné informaci o polarizaci světa. Pro udržení stability se mnohé vlády uchylují k cenzuře a snaží se zabraňovat šíření všeho, co by destabilizovalo region.

Stále tedy nejsme ve světě rovného přístupu k informacím. Dalším podstatným krokem, je internet. Jeho jedinou nevýhodou je, že k jeho 100% využití potřebuji konektivitu, znalost cizích jazyků a vzdělání, abych s tímto nástrojem byl schopen pracovat. Přesto je toto již zásadním průlomem, neboť tato technologie umožňuje sdílení informací po celém světě. O další stupeň dál jsou nové komunikační nástroje typu sociálních sítí, které zásadním způsobem začali ovlivňovat celosvětovou situaci.

Globální firmy vsadily na maximální rozšiřování komunikačních technologií a zařízení „pro každého“. Vytvořily nejen poptávku ale i touhu u lidí bez ohledu na region být „on line“ a sdílet cokoliv „obrázky, pocity, videa, …“. Teprve v tuto chvíli se dá říct, že se probíhá další revoluce, ne průmyslová nebo vědecko-technická revoluce“, ale revoluce informační, kdy lidé z celého světa sdílejí informace nejen odborné ale i emocionální. Právě ty emocionální informace, které nevyžadují vzdělání, velmi silně podněcují touhu a jsou motivem pro mnoho lidí k pohybu.

Současně se můžeme zamyslet nad tím, zda nejde informace zneužít. Samozřejmě, že lze, odjakživa se procovalo s informacemi a dezinformacemi, ale v současné době jsou informační kampaně tou nejsilnější silou, která dokáže destabilizovat region (US skrytá kampaň, Al Jazeera, Al Arabiya a jejich zásadní vliv na arabské jaro), nebo současnou cenu ropy, která je tlačena, všemi dostupnými prostředky co nejníž a má za cíl omezit zdroje „nepřátel“ nebo v neposlední řadě i vliv informací a dezinformací na jednotlivé měny, akciové trhy, národní volby,…

Ale držme se podstatného, jsme postaveni před zjednodušenou skutečnost, že všichni lidé mají informace o tom, v jakém světě žijeme, kde je destabilizovaný región plný chudoby a krve a kde je vysoká životní úroveň. Tento nepoměr a rozdíl je v dnešní době největším businessem, který obsahuje největší objemy peněz. Ať to jsou společnosti v oblasti mobilních služeb, nebo „neziskové organizace“ uplatňující různé zájmy. A toto odvětví nadále poroste. Pro každého na lokální, či globální úrovni se otevírá příležitost jak z tohoto trendu zbohatnout. Nyní je tato touha po zbohatnutí důležitější, než vize, vlastní kultura a jedinou současnou hodnotou jsou peníze. Kdo půjde s tímto trendem a bude provozovat legální podnikání (azylové domy, školení, poradenství, stravování, mobilní služby, zprostředkování čehokoliv, doprava) či nelegální podnikání (pašování, drogy, prostituce, organizovaný zločin) bude úspěšný. Jak toto změnit? Jak toto mohou vlády zastavit? Vždyť byly doby, kdy lidé žili většinou na vesnicích a část ve městech, jakmile vešlo ve známost, že ve městech je líp, poměr se rychle obrátil. Každý systém má po odbourání bariér schopnost se vyrovnat. Stačí si představit akvárium, které je na jedné straně žluté a na druhé modré a barvy jsou odděleny tenkou blánou, po jejím odstranění bude akvárium zelené. Nemůžu tomuto jevu zabránit, mohu jej brzdit, ale to je na úkor těch, kdo mají nejvíce prostředků a chtějí na tom vydělat, jejich zájmem je tento pohyb a odstranění bariér podporovat, neboť je to jejich způsob obživy anebo existence.

Samozřejmě, ještě jsou bariéry jazykové, vzdálenostní ale od toho jsou technologie, aby zbytky těchto bariér odstranily. Online překladače v běžném životě, cena dopravy motivovaná nízkou cenou ropy, informační kampaň prostřednictvím sociálních sítí rostoucí geometrickou řadou, bude měnit svět.  Připravme se na to a přemýšlejme realisticky. Víme, že se na svět budeme dívat skrze brýle, které zprostředkují informace, odstraní jazykové bariéry, uvidíme, jak se online žije jinde, a uvidíme, jak se má náš přítel v Evropě, v Americe, v Rusku, uvidíme, jak se tam dostal, co za formuláře vyplnil a pípne nám cena, kterou na tento přesun potřebuji. Bude to stejně snadné jako naplánovat dovolenou s cestovkou. A to jen vycházím z technologií, které si umím představit, a zcela jistě budou během pár let technologie daleko sofistikovanější a hlavně dostupnější.

Nechci, aby tyto řádky nabádaly, nás Evropany, k nihilistickému přístupu. Vždy je nějaká možnost, jak situaci řešit, jak jí zvládat a hlavně jak situaci dostat pod kontrolu.

Musíme začít sami u sebe. Naše kultura, budovaná posledních 1000 let nám často připadá samozřejmá a my ji ani nevnímáme jako nějaké silné pouto mezi sebou, k regionu. To nás činí zranitelnými. Představte si třídu plnou kamarádů, kteří tvoří dobrou partu. Pokud přijde do party někdo zvenku a chce se začlenit, musí přijmout její pravidla a partu svým přístupem obohatit. Pokud to neudělá, bude postaven mimo ní a odejde.

Vytvořme si naší Evropu, s pevnými pravidly, za kterými budou všichni stát, a současně vytvořme evropské složky, které si vynutí dodržování pravidel. Ať to je armáda, policie, soudy, adaptační programy.

Pokud do Evropy někdo přijde, aby jí obohatil, nechť si vydělá, stane se Evropanem a bude obohacovat a rozvíjet evropskou společnost. Pokud toto není motiv, proč je zde, ať se má hůř, než by se měl doma.

Vraťme se k smyslu tohoto článku, který se týká informační revolucí. Máme v roce nástroj, jak zpevnit Evropu, jak připravit naší vizi a motivovat lidi k tomu, aby za touto vizí šli. Máme nástroje (Internet, TV, rádio, sociální sítě) jak pevný postoj Evropy dostat do hlavy každého na celém světě. Získáme respekt bohatých a doručíme pravidla chudším. Máme prostředky na to, abychom řešili nové vize do regiónů typu „Marshallův plán“ a pokud budou země, které se do plánu zapojí dodržovat pravidla, budou bohatnout, pokud ne, nechť si jdou vlastní cestou a pomoc nedostanou. A tuto vizi jim musíme doručit, každému jednotlivci a do každé rodiny, každé vládě. Prostě musí se mít lidi mít doma podobně, jako by se měli v Evropě.

 Pokud budeme čekat, jak to dopadne, blížíme se konci, pokud převezmeme aktivitu, budeme silnější, než kdykoliv před tím.