Společnost potřebuje zásadní změnu. A tou je Úsvit

Pracuji už dlouhá léta na pozici reportéra, zprávaře a šéfredaktora v Hitrádiu Vysočina a poslední dobou si snad nepamatuji den, kdy bych odcházel z práce bez toho, aby mne něco na naší politické scéně znechutilo. Mé rozladění ze současného dění nedávno dosáhlo stádia, že nechci být jen pasivním divákem a rozhodl jsem se pro aktivní zapojení do politiky. 

A proč právě Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury? Protože už mě žádná z velkých zavedených stran nedokáže přesvědčit ani k tomu, abych ji volil - natož potom, abych s ní jakkoli spolupracoval. Čím hlouběji do kalné tůně politiky teď vidím, tím větší mám jistotu, že naše společnost potřebuje zásadní změnu.

Tu nabízí právě Hnutí Úsvit, které chce vrátit moc rozhodovat do rukou lidem prostřednictvím referenda a přímou demokracií s možností politiky nejen přímo zvolit, ale také odvolat. Je to jediné politické uskupení, které jasně říká – nechceme víc moci a naopak chceme prosadit, aby se všichni zodpovídali svým voličům.

Zároveň je to prakticky jediná možnost, jak přestřihnout pouta politiků na nejrůznější kmotry a lobbisty, kvůli kterým přicházíme o miliardy. Pojďme prostě volit konkrétního člověka, kterého
známe – a ne jako teď celou stranickou kandidátku, na které jsou mimo něj často i další lidé s podezřelými vazbami a motivací. A když se nebude chovat slušně a v zájmu nás všech, odvolejme ho. Například ve Švýcarsku to úspěšně funguje a pevně věřím, že my Češi nejsme o nic horší, než Švýcaři. Pro ně to také kdysi byla novinka.

Čeho chci dosáhnout v pozici lídra? Toho, že se i na Vysočině najde dostatečný počet lidí, kteří jsou stejně jako já znechucení tím, co se v  této republice více jak 20 let děje. Kteří stejně jako já dobře tuší, že hlas pro velké zavedené strany znamená, že se to bude dít dál – jen se změní herci v současné hře na demokracii a z jeviště je nikdo nijak nedostane. 

Věřím, že do politiky dostanou chuť i slušní a schopní lidé, kteří se s ní teď nechtějí špinit – a tím pádem se tam často dostávají ti zbývající, kvůli kterým pak politika je právě taková, jaká je. Vnímám to jako klasický začarovaný kruh, ze kterého musíme udělat krok ven. Dokud je ještě čas. S tím, že jsem to nezkusil, přestože jsem dostal příležitost, bych se smířil jen těžko. Přinejhorším budu moci - jako jeden z mála v této republice – dál nadávat s čistým svědomím.