Mnozí neznamená všichni, mnozí neznamená většina, mnozí neznamená nic víc než mnozí. Denně sbírám zprávy o ubožácích, kteří nejsou schopni komunikovat se svými žáky či studenty, a pokud ano, je to z pozice síly, cestou ponižování a výsměchu. Tito lidé ve státních (především) školách učí, učili, učit budou. Nemohou se ale divit, když dozraje úroda, kterou zaseli.
Když učitel na základní škole sdělí dítěti, které se po nemoci naučilo látku, nechalo se vyvolat, stoprocentním výkonem si vynutilo výbornou, že to není možné a že to nechápe, a dále se mu vysmívá, protože toto dítě je zařazeno do kategorie "dvojkař", potřeboval by dostat políček zprava i zleva. Přesně stejně se totiž zachoval k dítěti. O tom, jak je to demotivující a demoralizující, škoda mluvit. Aniž bych nezřízeně obdivoval americké školství, musím závidět pozitivního ducha, který tam vládne - takovýto výkon by byl vyučujícím oceněn bezpochyby jinak než výsměchem a ponížením.
Když se student na střední škole osmělí a požádá vyučujícího (jménem celé třídy), jestli by nemohl látku vysvětlit ještě jednou, protože jí nikdo nerozumí, a učitel na to reguje slovy, označující studenty za debily a idioty, načež poradí, aby si látku nastudovali kde chtějí, a poté, v následující hodině přijde s ostrým testem a královsky se baví, když se průměrná známka blíží číslu 4, nezaslouží si ani náznak respektu.
Takovýchto "veselých" historek slyším do týdne několik a jen skřípu zubama. V žádném případě nejsem ochoten své děti nutit k tomu, aby podobné lidi ctily nebo si jich vážily. Jediná rada, kterou jsem schopen poskytnout, zní: "Vyhýbej se mu/jí. Je to ubožák a žádná diskuse nemá smysl." Nemá. Na druhé straně se ani na vteřinu nedivím, když podobné chování někdo labilnější neustojí, a na takovéhoto člověka fyzicky zaútočí. Je to logické a může se to v dané situaci jevit jako jediná možnost.
Ubožáci a frustrovaní srabi jsou úplně všude, není tudíž důvod, aby mezi učiteli nebyli, jenom by to procento nemuselo být tak vysoké, jsou to slušně (ale ano) placení vysokoškoláci, kteří, když už potřebují s někým soupeřit a předvádět se, by si mohli hledat partnery sobě rovné. Když občas některý z nich dostane přes držku, patří mu to.
Jsem učitel.
