Kde jsou všechny feministky a bojovnice za ženská práva, když se jedná o útlak žen v islámských zemích? Kde jsou, když se jedná o znásilněné a zavražděné ženy uprchlíky? Nejsou, zalezly a pak okřikují ty, které na to poukazují.
Na filmových festivalech se stává hitem vystoupit v černém na protest proti zneužívání žen v rámci kampaně MeToo. Nic proti tomu, násilí na ženách a na dětech je odsouzeníhodné a neomluvitelné. Přesto,jak se ukázalo, tato kampaň má trhliny. Jednou z trhlin je nemožnost obrany těch, kteří jsou nařčeni ze zneužívání žen. Stačí říci, že ten a ten před deseti, dvaceti a možná se dočkáme i pamětnic, že před sto lety, ten a ten měl divný, jakoby sexuálně žádostivý pohled a dotyčný je navždy diskvalifikován pro další společenský život. Běda herečkám, které tvrdí, že tato kampaň je trochu za hranou a mnohé „oběti“ hrály s „lovci“ jejich hru.
V Německu vzniklo, bez velkého zájmu médii, hnutí 120 dB, poukazující také na násilí na ženách. Násilí daleko brutálnější, než zažily herečky a zpěvačky kampaně MeToo,mnohdy končící smrtí obětí. Jen ti pachatelé nejsou producenti, režiséři, scénáristé,manažeři,ale imigranti. Ponejvíce z oblastí Afriky a Blízkého východu. A to je ten problém. Poukazují na násilí, které se mnozí snaží bagatelizovat, na násilí od těch, kteří přeci potřebují naší ochranu. Na násilí od mužů, kteří nejsou bílí. Naopak jejich pleť je od barvy bronzu až po lesklý mahagon. Za situace, kdy média obviňují protestující proti přílišné imigraci jako xenofoby, se prostě pravda o násilí uprchlíků nehodí. Ne, že by to násilí nebylo, ale média by byla nucena uznat, že ti „xenofobové“ přeci jen mohou mít pravdu.
Co se však nestalo. Zatímco „sextremistky“ ze skupiny Femen dokážou vběhnout kamkoliv, kde cítí závan „šovinismu, sexismu, bigotnosti“ a vzbudí okamžitě zájem hlavních médií, jako „sextremistka“ co protestovala proti Zemanovi před špatnou ambasádou, tak ženy z hnutí 120 dB, byly nazvány nacistkami, přestože se zachovaly stejně jako aktivistky ze skupiny Femen. Vběhly na podium na festivalu Berlinare, kde právě probíhala panelová diskuse o zneužitých a znásilněných ženách, rozvinuly transparent s nápisem „Hlas zapomenutých žen“ a bylo to. Okamžitě se na ně spustil křik, že jsou nacistky, neonacistky. A nebylo to kvůli tomu, že by nebyly svlečené do půlky těla. Bylo to kvůli tomu, že poukázaly na násilí na ženách ze strany těch, které Evropa přijímá. Nebyl jim dána možnost se vyjádřit, byly překřičeny. Onálepkovány. Ženy znásilněné imigranty asi nepatří do kategorie znásilněných žen. Byly znásilněny totiž těmi nepravými muži.
Ptám se; Odkdy je nacismus poukázat na násilí a násilí se bránit? Odkdy je nacismus požadovat po státu ochranu těch, kteří jsou ohroženi nějakou skupinou obyvatel? Pokud je toto nacismus, tak jsem nacista. Pokud to je xenofobie a rasismus, tak jsem xenofob a rasista. Přestože vím, že jsou to jen nálepky jak umlčet a vyřadit oponenta a slovům je dáván nový, ideologický, význam. Bohužel je to škodě těch, kteří tyto nálepky používají. Protože ti, kdo je používají jsou obyčejní ignoranti s klapkami na očích, které jim brání se podívat jaký svět skutečně je.
Kdyby tomu tak nebylo, tak by homosexuálové nemohli demonstrovat za náboženskou rozmanitost a islám, zatímco v islámských zemích jsou homosexuálové pronásledování a popravováni. Feministky by nemohly bojovat za práva muslimek na burku a hidžáb, zatímco v islámských zemích se ženy těchto věcí chtějí zbavit. A celá ta kampaň MeToo a panelové debaty o násilí na ženách je jen fraška zbohatlých a rozmazlených dámiček ze showbyznysu, sebestředná, povrchní, důležitá jen když se týká obětí bílého a bohatého muže. Jinak je znásilněné a zavražděné ženy nezajímají. Jsou pro ně neviditelné. Viditelné a označené za nacistky jsou jen v případě, kdy poukáži na skutečnost, že pachatelem není běloch a nedejbože ještě k tomu křesťan.
Zajímalo by mě, zda by mnohé herečky tak nadšeně obvinily producenta z násilí, kdyby se místo Jack, jmenoval Ahmed.
