Podle článků v hlavních médiích by se mohlo zdát, že do Evropy proudí jen samý inženýr, doktor, programátor, fyzik anebo profesor matematiky.
Aspoň tak vyznívají hlavní články o imigrantech proudících do Evropy jako životodárná řeka plná čisté vody. A každý z těchto lidí má najednou jméno a kde je jméno, tam je příběh. Příběh o válce, rodině, dětech a očekávání šťastné budoucnosti u zaslíbené zemi zvané Německo. Někdy mám pocit, že co imigrant, to příběh z červené knihovny. Jenom mají chudáci vždy smůlu, pořád je někdo pronásleduje. Jednou ISIL, pak Asad, pak zlí Maďaři a oni touží jen po jediném. Po sladkém životě v Německu, které obohatí o svoje vědomosti a svůj profesní um.
Nebudu tvrdit, že to nemusí být pravda, ale po mnoha manipulacích světových i českých médii jsem obezřetný věřit těmto srdceryvným příběhům o imigrantech. Vlastně nevěřím jím vůbec. Možná teď někomu z nich křivdím, ale jsem prostě opatrný. A jestli se najde mezi nimi perla, tak budu za tuto perlu opravdu a upřímně rád. Bohužel, situace je trochu jiná než nám předkládají naše média. Příběhy imigrantů jsou všechno možná jen ne růžová knihovna. Jsou to příběhy násilí, rabování, arogance a také vražda dvou důchodců v Itálii. O tom již naše média neinformují. Nehodí se to do snahy vytvořit v Češích obraz uprchlíků jako nešťastných lidí, kteří potřebují naší pomoc.
Jenže ten kdo skutečně potřebuje pomoc, tak je za ní vděčný a nehází potraviny do kolejí. Nerabuje. Nevraždí, nevynucuje si vlaky, autobusy, neukazuje novinářům, že je podřeže, jako se to stalo kameramanovi italské televize, když natáčel „pořádek“ v ubytovně pro uprchlíky.
Dnes si připomínáme nejen 14 let od chvíle, kdy muslimové v USA zavraždili 2 996 lidí a dalších 410 000, podle Ministerstva zdravotnictví, dodnes má zdravotní následky. Ať psychické, respirační, či trpí rakovinou, na níž již mnozí zemřeli, ale také 332 let od chvíle, kdy začala závěrečná fáze bitvy o Vídeň, bitvy po které byla nadobro zastavená pozemní invaze islámských vojsk do Evropy. Je nutné si to připomínat, protože proud lidí, který se dnes hrne do Evropy, jsou převážně muslimové, kteří si nesou svoji kulturu, proti které naší předci bojovali, které se nebudou chtít vzdát. Naopak, jak ukazují zkušenosti západních zemí, budou se jí držet a budou se jí snažit prosazovat na úkor Evropanů.
Jen pro zajímavost co píše starosta přistěhovalecké berlinské čtvrti Neukölln Heinz Buschkowsky : „Rád bych v tomto bodě pohovořil o každodenní bezmocnosti, když vidíte, jak do supermarketu vejde nějaký člověk, vezme si z regálu zboží, projde kolem pokladny bez placení a dá pokladní jasně najevo, co se jí stane, když zavolá policii. To samé na ulici; když po ní prochází skupina pěti těchto individuí po chodníku, ostatní jim musí jít z cesty. Když čekáte na zelenou, je nutné se dívat přímo před sebe. Když se totiž náhodou na někoho z nich podíváte, riskujete, že k vám přistoupí a zeptá se: „Hele, máš nějaký problém? Pokud jo, tak ho můžeme hned teď vyřešit!“ píše Buschkowsky.
Zneužívání a zastrašování nejsou podle Buschkowského ušetřeny ani malé děti. „Místní přistěhovalecká mládež od malých dětí vybírá vstupné, pokud si chtějí hrát na prolézačkách v parku. Mladé dívky jsou otevřeně dotazovány, jestli chtějí podstoupit proces oplodnění. Řidič autobusu, který po nich požaduje lístek, se obvykle se zlou potáže. Na hlavu mu prostě vylejou coca-colu. V lepším případě. Všechno výše zmíněné dokáže člověka dostat do mizerné nálady. Bohužel, taková je realita.“
A teď několik aktuálních videí:
Maďarsko:
Španělsko:
Řecko:
Itálie:
Opravdu tohle chceme?
