Bloger Jaromír Petřík napsal článek, kde se s jistou škodolibostí ohání výrokem soudu, že některé výroky pana Ferdinanda Peroutky jsou antisemitistické.
Ctím pravidlo, že každý má možnost se vyjádřit k čemukoliv, jak soud, tak pan Petřík, ale na rozdíl od pana Petříka si myslím, že někdy je lépe mlčet.
Chápu, že mnohé výroky pana Peroutky mohou v dnešní době vzbuzovat emoce, zvláště pokud se týkají jeho prohlášení na adresu židovského národa. Je také nutné se zamyslet nad tím, proč to bylo řečeno, v jaké době a jaké souvislosti. Pan Peroutka byl intelektuál a to v tom nejlepším slova smyslu. Nebyl jen teoretikem, ale velmi dobře znal lidi a poměry. I proto byl považován a je, za nejlepšího publicistu v novinářské branži.
Peroutkovi články nejsou jednoduché na pochopení. Jsou plny narážek a synonym. Také nebyly určeny širokému publiku, jako jsou dnes články v Blesku anebo komunistických Haló Novinách, či proruských médiích jako Nová republika, AC24 apod., kde jsou jednoduché myšlenky, krystalicky čisté, nad kterými se nemusí moc přemýšlet. Zatímco pan Peroutka oslovoval lidi, kteří měli nějaký vliv na politiku, intelektuální sféru První republiky, tak Blesk je zaměřen na čtenáře, kteří nechtějí přemýšlet, ale vstřebávat informace, stejně jako konzumujete rohlík.
Bloger Petřík, stejně jako mnozí, kteří by rádi viděli Ferdinanda Peroutku přistiženého při nějakém nekalém činu, si neuvědomují, kdy pan Peroutka psal ty svoje „kontroverzní“ články a proč je psal. Psal je v době, kdy komunismus a nacismus, bušily na dveře Evropy. V době, kdy nacisté již okupovali naší zem. Psát svobodně znamenalo, psát tak, aby nacistický cenzor, stejně jako komunistický nepojal podezření a přitom vyslovit svůj názor. Stejně jako za komunistů se muselo číst mezi řádky, tak stejně tomu bylo i za nacistické okupace. Navíc mám pocit, že pan Petřík nejenže nečetl článek pana Peroutky, na který dává odkaz, a kterým se ohání, ale ani, pokud četl nepochopil. Už jen, když pan Peroutka začíná „Jestliže průměrný Čech mluví s průměrným Němcem o židovské otázce, vždy jest mezi nimi rozdíl v tónu“
Možná by si pan Petřík měl všimnout té věty. Průměrný Čech a průměrný Němec.
Nebudu a ani to není mým cílem rozebírat článek pana Peroutky. To nechám na čtenáři, ale rád bych upozornil na jednu věc. Ani tyto články nezachránily Peroutku před koncentračním táborem, protože nacistický cenzor na rozdíl od blogera Petříka pochopil, o čem Peroutka píše, což vedlo k tomu, že skoro celou válku pan Peroutka strávil v koncentračním táboře.
Peroutka rozhodně nebyl antisemita a jeho výroky měly do antisemitismu daleko. Sám měl nejenom mnoho židovských přátel, ale dokonce i jeho manželka byla Židovka. Peroutka a stejně jako další intelektuálové tehdejší doby spojovali komunismus se Židy. Ne neoprávněně. Židé převládali ve vedoucích pozicích komunistického hnutí a Evropa měla s komunistickým terorem již svoje zkušenosti. Povstání Spartakovců, Bavorská republika rad, Maďarská a Slovenská republika rad, zprávy z bolševického Ruska. Peroutka mohl psát o otravě německého organismu z židovského elementu, aniž by musel být antisemita, protože okruh lidí, pro které psal, věděl co má na mysli. Zvláště, když v Německu vznikl pojem židobolševismus. Nicméně pan Peroutka věděl, proč židovští intelektuálové inklinují ke komunismu, když komunismus sliboval rovnost ras a národů.
Dneska se to panu Petříkovi dobře kritizuje, když může psát svobodně a nehrozí mu v lepším případě vězení jako před rokem 1989 anebo smrt jako po roce 1939 v Protektorátu.
Blog pana Petříka
