Soudruh Pavel Janeček nás zásobuje. Minule napsal, že katolická církev díky restitucím kecá do politiky. Teď mu vadí slova pana kardinála Duky o vlastenectví a národní hrdosti.
Katolická církev opravdu není Církví národní, křesťanství je bez hranic a na národnosti a pohlaví opravdu nezáleží. Jenže Církev zastupuje nejen všechny katolické křesťany na celém světě a to v osobě papeže, ale také katolíky jednotlivých zemí a to v osobách určených arcibiskupů.
Zatímco papež zastupuje celou církev a nejen papež, ale i jednotlivé instituce ve Vatikánu, tak arcibiskupové zastupují věřící té či oné země a toho či onoho národa. Na tom není nic divného. Pokud by soudruh Janeček znal dějiny, tak by věděl, že tomu tak je od počátku křesťanství. A pokud by znal české dějiny, tak by věděl, že láska k vlasti v české zemi je kázána v kostelích minimálně od 11. století.
Problémem pro soudruha bude asi to, že do 18 století se češství nezakládalo na rase, etnickém původu, ale na příslušnosti ke státu. Takže Čechem byl i Němec, který zde byl usedlý. Jenže soudruh je obětí deformace dějin, která měla svůj vrchol za jejich vlády, kdy z husitů udělali bojovníky proti Němcům, aniž jím došlo, že Němců mezi husity bylo více než dost.
Soudruh by se k tomuto raději neměl vyjadřovat. Soudruzi neuznávají národnost, ale politickou příslušnost a to je něco, co je katolíkům cizí. Přes společnou víru, jsou naše obřady i kulturní zvyklosti odlišné. Protože Církví respektované.
Vy komunisté jste se snažili rozdíly mezi národy smazat a kdyby Vás hanba nefackovala, tak byste cimbálovku nahradili balajkou.
