Zatímco hlavní česká média nám každý den ukazují fotky plné mladých, vzdělaných usměvavých imigrantů a s nadšením budovatelů nám vykreslují jejich přínos pro budoucnost Evropy, tak imigranti se již na té budoucnosti podílí.
Například z Německa se u nás objevují zprávy, jak Němci staví slavobrány pro uprchlíky, jak je vítají v tradičních bavorských krojích a arabsky zpívají hymnu. Nechybí medvídci, panenky, balonky a tradiční nápisy „Vítáme Vás“. Člověk, když to vidí má tak nějak slzy na krajíčku dojetím a u srdce příjemný teplý pocit a klasikem si říká: „Dobrý člověk ještě žije“.
Druhou stránkou je to, že se plní sen našeho ministra Bělobrádka o tom, že tito imigranti mohou pozvednout plodnost našich žen. On měl sice na mysli české ženy, ale vzhledem k tomu, že tito mladíci k nám moc nejdou, tak tento sen se zhmotňuje v Německu. Má to jen jednu malou vadu na kráse. Ženy z toho moc radosti nemají a podílí se na tom vcelku nedobrovolně. Bohužel, jak je zvykem v naší korektní společnosti, tak o tomto se nemluví, toto se bagatelizuje.
Jenomže i když se o tom nemluví a bagatelizuje se to, tak to existuje. Ženy v německých uprchlických táborech a dost často i mimo ně, jsou znásilňovány, nuceny k prostituci a sexuálně napadány. Těchto případů jsou již desítky a německá média, stejně jako další evropská to ignorují. Nehodí se to do obrazu euforie a radostné nálady z příchodu „nešťastných“ uprchlíků. Nehodí se ani to, když o tom mluví lidé, kteří mají informace nejen z první ruky, ale byli i svědky těchto odporných činů.
Ostatně posuďte sami:
Günter Woltering (Der Paritätische Hessen), Brigitte Ott (pro familia Hessen), Sigrid Isser (LandesFrauenRat Hessen) a Friederike Stibane z (Landesarbeitsgemeinschaft Hessischer Frauenbüros) svým dopisem z 18. srpna letošního roku vyzvaly vládu v Hesensku, aby zasáhla v uprchlických zařízeních, kde je stále větší počet žen a mladých dívek znásilňováno, sexuálně napadáno a dokonce nuceno k prostituci ze strany mužských žadatelů o azyl.
A co se stalo? Nic. Ze stránek LandesFrauenRat musel být jejich dopis odstraněn s tím, že by to mohlo vzbudit negativní reakce. (sic!). Prostě když se o problému nemluví, tak není problém. Nepřipadá Vám to jako Stalinova věta? „Není člověk, není problém“. Bohužel problém to je. Uprchlíci nejen že se chovají jako dobyvatelé v právě dobyté zemi, ale oni to tak i vnímají a ostatní se tomu podřizují. Jak si jinak vysvětlit doporučení ředitelů mnohých škol, které se nachází v blízkosti uprchlických táborů, aby žákyně nenosily krátké sukně, protože imigranti na to nejsou zvyklí ze svých zemí?
S určitým cynismem je možno říci, že uprchlíci nejen plní roční "plán" Německa, co se týče počtu znásilnění za několik týdnů, ale jsou schopni tento "plán" i mnohonásobně překročit. A mě to utvrzuje jen v tom, že politiků nejde o lidi, ale jen o jejich koryta a plnění politického zadání. Znásilněné ženy jsou nic, jen když budou naplněny uprchlické kvóty. Takže až uslyšíte naše politiky, jak mluví o postavení žen ve společnosti, kvótách na ženy ve firmách a politice, tak si uvědomte, že jsou to prázdná slova. Žena je pro ně jen kus dobytka v případě, když jí znásilňují imigranti. Ba co hůře. Ona pro ně ani neexistuje.
Zdroje:
1
2
3
4
5
