Také jste někdy přemýšleli nad tím, jaké pocity má komár na nuda pláži? Kde jen začít? Zkusit od každého něco? Abyste podobné pocity zažili, nemusíte nutně začít bzučet ani nikomu pít krev, postačí zajít na férovou snídani. Množství dobrot, které se zde nabízí, ve Vás podobný pocit nerozhodnosti rozhodně vyvolá...
„Férová snídaně je piknikový happening pořádaný na podporu fair trade a odpovědné spotřeby. Koná se při příležitosti Světového dne pro fair trade, který slaví druhou květnovou sobotu tisíce lidí na celém světě. V Česku se letos férová snídaně konala na více než 80 místech.“
Tolik z oficiálních materiálů k férové snídani. Když si je tak čtu, nemohu se ubránit rouhačské otázce, zda na některé lidi nemůže mít taková pozvánka spíše opačný účinek. Ostatně co ve Vás vyvolávají fráze jako „happening“ či „odpovědná spotřeba“? Jakkoliv jsou věcně správné, neevokují v „normálním člověku“ spíše myšlenky typu: „To zas budou nějací eko-cvoci...“ či „Nebudou tam do mě hustit, abych myslel na trudný osud chudých dětí v Africe?!“
Realita je přitom někde jinde. Alespoň v Opavě, kde ji pořádalo Ekolyceum, se „propagačka“ omezila na tři informační panely, několik letáků a stručné vysvětlení principu fair trade (doslova „férový obchod“) při zahájení. Ve stručnosti snad jen tolik, že se jedná o systém, který má nabídnout zemědělcům v chudých zemích spravedlivou odměnu za jejich práci a to s ohledem na pracovní podmínky a životní prostředí.
Jinak se snídaně plně nesla v duchu dilemat onoho zmíněného komára. Každý účastník totiž přinesl něco dobrého a na dekách rozložených v parku se sešla řada dobrot. Na výběr bylo z několika domácích buchet, koláčků, stejně jako chlebů s různými pomazánkami. Okusil jsem zde nezvyklý kozí sýr s koprem či šípkové víno. Já sám jsem pak připravil jednohubky s vlastnoručně dělanou marmeládou a nechal všechny hádat, z čeho je vyrobená. Jen dva z asi třiceti lidí správně tipovali hroznové víno. Férová snídaně v trávě tak byla především příjemným gurmánským a společenským zážitkem.
Protože už jsem v životě jednou snídal, věděl jsem, co od této akce čekat. Paradoxně jsem ale zjistil, že mám velmi zkreslené představy o samotném fair trade. Ostatně sami si můžete zkusit odpovědět na následující otázky:
A) Pracují na fair-trade farmách děti?
B) Mohou fair trade zemědělci používat chemické insekticidy?
C) Pomáhá fair trade zlepšovat život v nejchudších zemích světa?
D) Dostane fair trade zemědělec vždy zaplaceno více než běžný zemědělec v dané oblasti?
Odpovědi vypadají na první pohled logicky. Možná ale budete překvapeni, až si své tipy zkontrolujete s níže uvedeným řešením. Když tak nad tím přemýšlím, je to zřejmě i hlavní důvod, proč jsem vlastně napsal tento článek. Někdy se totiž představy a očekávání mohou diametrálně lišit od skutečnosti a člověk se pak zbytečně o něco připravuje. Třeba o skvělou snídani v trávě. Za sebe Vám můžu říct, že je to škoda. V Opavě mají fakt skvělé buchty...
Martin Horský
Snídaně jak má být - férová.
Jak je z fotografie patrné, nejednalo se o žádnou přednášku.
Správné odpovědi:
A) Ano. Na fair-trade farmách, což jsou často rodinné farmy, děti pomáhat mohou. Nesmí však vykonávat práci, která je škodlivá pro jejich vývoj.
B) Ano. Chemické insekticidy je možné použít, ale pouze pro ošetření napadených rostlin. Nikoliv preventivně.
C) Ne. Z technického hlediska je pro zapojení do fair trade potřeba určitá minimální vyspělost země, proto fair trade není v nejchudších zemích světa.
D) Ne. Fair trade garantuje minimální výkupní cenu. Pokud je tržní cena vyšší, dostane zemědělec zaplacenu tržní cenu, pokud je nižší, dostane minimální výkupní cenu. Dá se tedy říci, že fair trade zemědělec dostane vždy alespoň tolik, kolik běžný zemědělec.
Pozn. tyto odpovědi jsem nikde nezávisle neověřoval a vycházím pouze z údajů organizátora. Ten je vybral záměrně jako největší mýty o fair trade. Nutno podotknout, že valná většina účastníků snídaně odpověděla špatně.
