Covidový deník (díl 4.): Připravenost zdravotnictví na covid

Bylo české zdravotnictví připravené na pandemii covid? Poskytuje zdravotnictví pacientům kvalitní péči? Co bude po covidu?

V případě pandemie odborníci zdůrazňují nutnost snížit maximální potřebu zdravotní péče, aby nedošlo k nedostatku kapacit ve zdravotnictví. Nečekaný tlak na zdravotnictví v zemích, kde již před pandemií existoval nedostatek lékařů, sester a nemocničních lůžek, je těžko zvladatelný. A výsledkem jsou zbytečná úmrtí a zbytečné utrpení nemocných. Pandemie covid tak ukázala na slabiny zdravotnictví v mnoha zemích.

Jak je na tom ČR? Podle dat Světové zdravotnické organizace máme oproti průměrné hodnotě pro Evropskou unii docela nadprůměrně lůžek v nemocnicích a mírně nadprůměrný počet lékařů. Počet zdravotních sester je těsně pod průměrem. Kritické jsou v případě covidu kapacity lůžek intenzivní péče, jejichž počet se mezi zeměmi velmi liší, a to až desetinásobně. Podle studie OECD, která zahrnovala 22 vyspělých zemí, se hodnoty pohybují od 3,3 lůžek intenzivní péče na 100 tis. obyvatel v Mexiku do 33,9 lůžek v Německu. Podle ministerstva zdravotnictví máme v ČR na jednotkách ARO/JIP 52,4 lůžek na 100 tis. obyvatel. To by mohlo být nejvíc na světě. Starší mezinárodní studie z roku 2012 uvádí pro ČR hodnotu 11,6 lůžek na 100 tis. obyvatel. I to je ještě nad evropským průměrem. Ať tak či onak, personálních a lůžkových kapacit máme dostatek.

Nejde ovšem jen o zdravotnické kapacity, ale o kvalitu péče, kterou poskytují. Švédský institut Health Consumer Powerhouse pravidelně publikuje index kvality zdravotnictví z pohledu pacienta. Poslední přehled je za rok 2018, zahrnuje 35 evropských zemí a zdravotnictví hodnotí podle 48 dílčích ukazatelů. Nejlepší zdravotnictví mají Švýcarsko, Nizozemí a Norsko. ČR si vede dobře, je na 14 místě, je nejlepší východoevropskou zemí. Itálie, Velká Británie, Řecko, Španělsko jsou až za námi. Díky tomu, že jde již o opakovaný, dlouhodobý výzkum od roku 2005, který obsahuje řadu zemí, lze považovat výsledky za poměrně vypovídající.

Podle všeho české zdravotnictví bylo kapacitně připraveno a o kvalitě zdravotnictví nemůže být pochyb. Proč se tedy plácáme v lockdownu? Zdravotnictvím to určitě není.

Covidová zkušenost bude mít jistě velký vliv na zdravotnictví. Zřejmě se oslabí tlak na efektivnost v tom smyslu, že se bude uvažovat o určité rezervní, volné kapacitě pro katastrofické případy. Zdravotnictví bude muset fungovat s větší flexibilitou, která zajistí rychlou mobilizaci zdrojů v případě neočekávaných událostí. O urychlení digitalizace ve zdravotnictví není pochyb. Tlak na mzdy zesílí a výdaje na zdravotnictví se zvýší. A z hlediska veřejného zdraví jsme se naučili lépe mít ruce.