V čase pandemie volíme mezi počtem zemřelých a velikostí ekonomických ztrát. Vláda za tento ďábelský kompromis nese odpovědnost, ale měla by se opřít o odbornou garanci. Kde najít odvážného (šíleného) epidemiologa-ekonoma?
Epidemiologové pochopitelně ekonomickou teorii nestudují. Naučí se epidemiologický model SIR, který obsahuje známé reprodukční číslo R. To je to číslo, které nám pravidelně vysvětluje prof. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnické informatiky a statistiky. Existuje mnoho dalších epidemiologických modelů, které popisují mechanismy epidemie. Ovšem všechny tyto modely řeší především nemoc, zatímco ekonomické a sociální dopady karanténních opatření jsou maximálně jejich vedlejším produktem.
Ani ekonomové nemají dobré teorie a modely pro období epidemie. V kurzu ekonomie se sice dozví, že existují ekonomické cykly, ve kterých se střídají období růstu a krizí. Jenže nynější stav není určitě učebnicová krize. V žádném kurzu ekonomie se nedozvíte, co máte dělat, když jsou obchody ze dne na den nuceně zavřené, lidé nesmějí chodit do práce a mezinárodní obchod a globalizace jsou zapomenuté termíny z předcovidové minulosti. S nynější situaci se v ekonomii prostě nepočítalo.
Jedním z malých oborů, který spojuje epidemiologii a ekonomii, je ekonomická epidemiologie infekčních nemocí[1]. Základní předpoklad tohoto oboru spočívá v tom, že ekonomická motivace ovlivňuje chování a tím šíření nemoci. Taková informace by pro vládu a orgány veřejného zdraví byla v pandemické situaci důležitá. Viz například debaty o výši nemocenské atd. Jenže odborníků, kteří se zabývají touto a podobnými vědami, je opravdu málo po celém světě. V malé zemi jako ČR je pak těžké v tomto omezeném kroužku „podivínů“ najít někoho, kdo by na sebe vzal odbornou odpovědnost za vládní rozhodnutí a tím za celou zemi.
Státní orgány veřejného zdraví by měly reagovat rychle. Výzkumné ústavy a vysoké školy potřebují určitý čas. Toto akademické zpoždění ovšem navazuje na zpoždění v rozpoznání nebezpečí státem, který zaspal, protože na ministerstvu zdravotnictví nebyl aktivován pandemický plán[2]. Tím se nám zpoždění sčítají. Příběh Pavla Řeháka, ředitele pojišťovny Direct, tajemného muže, který zachránil Česko, je opravdu k neuvěření. Inu, někomu stačí tabulkový kalkulátor a někomu nestačí celé ministerstvo. Jednou o tom natočí hollywoodský film.
Mimo oficiální vědecké rady a komise vzniklo mnoho multidisciplinárních týmů a platforem. Například Iniciativa Model antiCOVID-19 na institutu CERGE, kterou reprezentují Filip Pertold, Daniel Munich, Martin Šmíd, René Levínský a další. Známá je též Iniciativa Sníh (https://www.iniciativa-snih.cz/), kde jsou členy např. Zdeněk Hel, Dagmar Dzúrová, Ruth Tachezy a jiní. Další iniciativou je Platforma KoroNERV20 (http://www.koronerv-20.cz/), kde se setkávají Tomáš Sedláček, Danuše Nerudová, Helena Horská, Mariana Čapková a další. Personální zdroje tedy jsou, nouzi o odborníky nemáme.
Nakonec výzkumníci ve světě i v ČR zareagovali poměrně rychle a již během roku 2020 vzniklo několik zajímavých článků[3]. Co tedy potřebujeme, jsou nové teorie, které budou propojovat epidemiologické a ekonomické modely. V případě pandemie to budou právě tyto modely, na kterých bude založeno rozhodnutí veřejných orgánů.
O covidu a jeho lékařských, společenských a ekonomických dopadech vzniká denně na celém světě stovky článků a studií. Co se týče znalostí, budeme na příští epidemii připraveni lépe. Ještě tedy odpovědné odborníky, kteří tyto znalosti budou umět číst, rychle vyhodnocovat a být garantem vládních opatření. Je na nás, jak si tohle do budoucna zařídíme.
[1] Např. Perrings, C. a kol. Merging Economics and Epidemiology to Improve the Prediction and Management of Infectious Disease. Ecohealth, 2014;11(4):464-75.
[2] Viz Covidový deník č. 1 o tom, jak zaspala hygienická služba při reakci na covid.
[3] Např. přehled od Františka Maška https://roklen24.cz/a/SJ9KU/ekonomove-a-covid-19-zdroje-jsou-a-kvalitni
