Tak kdo je tady pozér?

Kauza "Babiš familie" opět v celé své nechutné nahotě ukázala téměř schizoidní tvář české společnosti. No, ne celé, pochopitelně, nejsem Herodes abych házel všechny do jednoho pytlíčku. Ale signifikantní část společnosti tím trpí.

Zatímco někdo se snaží ukazovat na nesrovnalosti, přešlapy a možná porušení zákonů, jiní to bagatelizují, operují tím že neproběhl soud a že se z ničeho děla cosi. Konkrétně jsou občas užívána slova komár a vůl  /někteří používají velbloud/.

Pak jsou tu tací, co vítají každou příležitost, aby ukázali že se nebojí, že jsou hrdinové a své hrdinství a nebojácnost dávají najevo hozením květin do koše. Čímž asi doufají, že zasadili Babišovi, Zemanovi a Okamurovi smrtelnou ránu. Nejlépe tři jedním hodem.

Když čtu diskuse na blogu ale i pod redakčními články, mám pocit, že každým okamžikem se Česko promění v Balkán a lidé si začnou vzájemně podřezávat svá česká, moravská, slezská i chodská hrdla, neberouce ohledu na to, jestli tam občas nenaskočí i nějaké to hrdlo slovenské nebo romské. Prostě každý se snaží toho druhého znemožnit a agresivita stoupá úměrně tomu, jak se ten dotyčný odmítá nechat zavléci do vážnějšího konfliktu. Přitom konkrétně tato situace, myslím situace kolem Babiše seniora a jeho ochránce Zemana je naprosto jasná a není nic moc kolem toho co řešit.

Buďto jsme demokratickou, svobodnou ale hlavně vyspělou společností, a pak tito lidé nemají v nejvyšší politice co dělat, anebo si na to vše jen hrajeme a držíme se pouze těch pravidel, která se nám momentálně hodí, čímž z pravidel děláme povidla.

Výhra ve volbách nikde ve světě (hovořím o svobodném a demokratickém světě) nedává vítězi žádnou záruku, že má jisté křeslo do konce vítězného období. To by totiž nebyla demokracie ale vláda vítězů, bez jakékoliv kontroly. A to s demokracií nemá nic společného. 

Samozřejmě poražený musí uznat porážku a vítěze respektovat v tom, že nebude zpochybňovat jeho výhru nějakými banálními nářky. Rozhodně to ale neznamená, že následujících 4 nebo 5 let bude jen tak sedět se založenými rukami a sledovat, protivníka bez toho, aby poukázal na případné chyby a prohřešky. Tomu se říká politická soutěž.

Ti co dnes poukazují na Babišovu kontroverzi, na podivné chování Miloše Zemana nedělají nic nového. Vlastně jen ukazují, jak se naplňují jejích slova a varování z doby před volbami. Je to naprosto legitimní snaha ukázat voličům : " Podívejte se, my vám to říkali, tak si to příště rozmyslete."

U Zemana už toho k rozmýšlení moc není, protože bohudík už je to jeho poslední termín. Ovšem Babiš může nadělat ještě hodně škody. Zvláště když mi hlavou běží obava, že při kontinuitě politického povědomí českého voliče, by se mohlo snadno stát, že bude příštím presidentem právě on. 

Je tedy nutné upozorňovat na skutečná a doložitelná fakta, která se kolem osoby Andreje Babiše dějí. To nejsou lži. To nejsou výmysly novinářů. To jsou legitimní otázky, na právě které přicházejí v odpovědích vytáčky a lži. A urážky.

Tak kdo je tady pozér? Já nebo my kdo otevřeně poukazujeme na podezřelý vývoj v zemi? Nebo ti, kdo za každou cenu hájí a chrání toho, kdo si dělá legraci i z nich samotných? Nemusím být ajťák abych znal odpověď.

a ještě jednu speciálně na přání: