V magazínu Echo 24 vyšel dnes rozhovor s ministrem zahraničí, Tomášem Petříčkem a jeho úvodní část byla věnována skandálnímu vyjádření směrem k Izraeli.
Očekával bych, že pan Petříček zařadí zpátečku, že bude chtít vybruslit z neuvěřitelného trapasu, kterého se spolu s dalšími dopustil. Jenže on se rozhodl válet se ve svém bahýnku za každou cenu. A aby toho nebylo málo, okořenil to další diplomatickou nehorázností.
Celý rozhovor najdete zde a to o čem je tento můj dnešní blog je následující odstavec :
Minulý týden jsem mluvil s izraelským ministrem zahraničí Aškenazym, mimochodem jsem ho pozval do Prahy. Z toho rozhovoru vyplynulo, že Tel Aviv chce o svých dalších krocích ještě jednat s USA.
Abych se přiznal, musel jsem si tyto řádky přečíst dvakrát, protože jsem nevěřil, že ministr zahraničí je schopen vyslovit takovou nebetyčnou pitomost.
Hlavním městem Izraele je Jerusalem. Je jedno jaký k tomu zaujímá postoj mezinárodní komunita, respektive Česká republika. Faktem je a zůstává, že Knesset, Ministerstvo zahraničí státu Izrael, stejně jako premiér a president sídlí v Jerusalémě. Hovoříme li tedy o mezinárodních jednáních a rozhovorech, je nesmysl uvádět to co řekl pan Petříček, totiž že tato jednání povede Tel Aviv. Není to prostě pravda.
Jestliže se panu Petříčkovi ekluje vyslovit slovo Jerusalém, pak by bylo na místě použít neutrální verzi, konkrétně v tomto případě například:
"Izraelská vláda ( Ministerstvo zahraničí) chce o dalších krocích jednat s USA "
Pan Petříček se od svého nástupu do funkce pohybuje jako slon v porcelánu a vysílá dosti silné signály, že v diplomatické pozici není zrovna silný v kramflecích. Dnešní rozhovor ale zašel ještě dále a ukázal jasně, že na své pozici nemá co dělat, mimo jiné i proto, že není schopen sebemenší sebereflexe.
Článek v dnešním Echo 24 naznačuje, že funkce Ministra zahraničí je poněkud komplikovaná a že silnější pozici na tomto postu má díky lisabonské smlouvě předseda vlády. I přesto nepůsobí na zahraničním poli dobře, když Ministrem zahraničí je někdo, kdo se ve své roli moc neorientuje a dělá jeden přešlap za druhým.
