Eurovolby + Milion chvilek pro demokracii + Jan Hrušínský jako bonus

Zdánlivě nesourodá kombinace, navíc umocněná faktem, že jsem na toto téma už napsal co jsem měl na srdci i v klávesnici a více se hlásit o slovo neplánoval

Jenže pak jsem si přečetl nějaké komentáře ohledně úterní demonstrace, názory na nadcházející volby do Europarlamentu a jako třešničku na dortu si přečetl zajímavé zamyšlení Jana Hrušínského a nápad na tento blog byl na světě. Ale popořádku. 

Diskuse na téma úterní demonstrace, potažmo na téma dosavadních demonstrací, organizovaných skupinou "milion chvilek pro demokracii", zdůrazňuji že se jedná o skupinu, nikoliv o neziskovou organizaci, jak se donekonečna snaží někteří čtenáře přesvědčit, tedy tyto diskuse se odvíjejí v intencích osočování z nedemokracie, z odmítání uznat a smířit se s výsledky voleb a samozřejmě došlo i na osobní urážky a napadání. Spousta a troufám si napsat že většina těch, co v oněch diskusích obviňovala oponenty z nedodržování zásad demokracie nemá ani páru o tom co to demokracie ve skutečnosti je. Myslí si, že demokracie znamená jít k volbám a po jejích skončení tupě přijmout jejích výsledek a s protesty či námitkami vyčkat voleb příštích. Jenže opak je pravdou. 

Jednou z prvních a nejdůležitějších zásad demokratické vyspělé společnosti je, že už minutu po vyhlášení výsledků voleb, má poražená strana veškerá práva v rámci zákonů té které země a společnosti uspořádat na vítěze hon. Zdůrazňuji že slovo hon je použito jako nadnesený výraz pro vystavení vítěze absolutnímu tlaku. Vítěz pak má povinnost, je li tedy demokrat, tento tlak snést a dělat vše pro to, samozřejmě v rámci zákonů té které země a společnosti, aby jednak utvrdil své příznivce že volili moudře, a současně dostal na svou stranu co nejvíce dosavadních odpůrců.

Jaká je ale současná situace v České republice? To vidíte každodenně sami. A já vám to řeknu natvrdo. Je strašná. Ano, já vím, že co se týče ekonomiky, co se týče svobody a jiných atributů, nikdy v minulosti se občané ČR neměli lépe. Jenže malý zádrhel je v tom, že je to něco jako mezi slepými jednooký králem. Ano, máte se relativně dobře, ale proč byste se nemohli mít lépe? Ale hlavně, opravdu nikdo nevidí to, co bují v podhoubí společnosti? Arogance, hulvátství, agresivita, nesnášenlivost... a prosím nezaměňujte to za stav, kdy jeden bloger nazve druhého blogera či diskutéra pitomcem. To o čem píšu je mnohem horší a opět si dovolím přirovnání k situaci po rozpadu Jugoslávie, kde před ním žili sousedé jeden vedle druhého, chodili si na svatby a narozeniny a po rozpadu se vzájemně podřízli. Srbové Chorvaty a naopak. 

Česká společnost hrubne a stává se společností netolerantní nejen k cizincům, ale i sama k sobě. Nemáš rád Zemana ? Jsi nevzdělanec. Vadí ti že byl Babiš agentem StB a že je stíhán? Drž hubu. A tak podobně.

Ale ne, tento blog není o moralizování a hodně se mýlí ta, co tu dokola troubí do prostoru že chci ze Států poučovat. Vůbec ne. Nikdy jsem nechtěl, nechci a ani to pro budoucnost nemám v plánu.

Chci jen říct, že ta země je vaší zemi. Vy jste ti, co rozhodují. Vy jste ti, kdo jde k volbám, nyní tedy asi k Eurovolbám i když to bude asi zase účast skoro zanedbatelná. Ale cítíte li, že ty volby, jakékoliv, mohou cokoliv dobrého přinést, pak je na vás abyste volili. Pokud ne, pak i neúčast je volbou a je to do jisté míry i varováním, že něco není v pořádku.

Ale máte nejvyšší právo i na demonstrace. Máte právo vyjít do ulic a ukázat těm, které jste volili nebo nevolili ale kteří jsou nahoře, že vy jste tam a že je sledujete a že jejích platy jím nehodláte jen tak věnovat. To je demokracie. Ne mlčet a čekat. Tenhle požadavek se Českem a respektive Československem, táhne jako smrad už od roku 1990. Ať už ve volbách vyhrál kdokoliv, a ať už byly protesty jakékoliv, vždy pak sílily hlasy, že ulice nemá co kecat, že ulice musí mlčet. A ty hlasy jsou pořád stejné. A není vůbec složité, když se zamyslíte, pochopit že cílem těchto hlasů není dobro společnosti. Jejích cílem je naopak, společnost rozvrátit. Donutit občany aby byli politikou ještě více znechucení. Aby se opět zavřeli do svých ulit a o nic se nezajímali. Maximálně aby přišli k volbám, snědli koblihu nebo třešně a hodili hlas a pak zase zapadli do svých domovů.

Část společnosti už je nahlodaná. Jen si všimněte, jak sílí hlasy, že nevěřte ČT, nevěřte Nově, nevěřte Idnes, nevěřte mainstreamu. V hlavní zdroj informací se proměňuje bulvár a jakési pochybné servery z kazašských stepí nebo ruských plání. Je to vše o negaci. Vše co je nahlas řečeno, okamžitě je označeno za lež a propagandu. A tady už je jen krok k celospolečenské letargii.

Ale abych se ještě zastavil k oněm demonstracím. Napsal jsem na toto téma dva blogy a svůj postoj jsem nezměnil. Takže můj názor je setrvalý. Považuji ovšem za správné upozornit na falešné informace, které se tu objevily včera a stále se opakovaly.

Organizátorem těchto demonstrací není žádná nezisková organizace, ale skupina a proto nemá žádný nárok na jakoukoliv státní dotaci. Proto je naprostá pitomost, když tu někdo píše, že tyto demonstrace jsou zaplaceny z Vaších daní. Není tomu tak. Jak to je se můžete přesvědčit  ZDE a já jen dodávám, že uprostřed stránky napravo je modrý kruh na který když kliknete, objeví se odkaz na transparentní účet oné skupiny. A kdyby to snad někomu dělalo problém tak prosím ZDE.

A kdyby ani to nestačilo, tak ještě dodávám, že všichni umělci vystoupili na demonstracích zdarma. A když jsem se tedy dostal k těm umělcům, tak závěrem zde mám jakési poselství Jana Hrušínského. To je ten, co tak leze krkem zemanovcům a babišovcům a jehož divadlo je úspěšné i přestože nepřízeň mocných. Pan Hrušínský napsal dnes velké moudro a já se o ně chci s vámi závěrem podělit, a to přestože k EU mám odmítavý postoj na rozdíl od Jana Hrušínského. Jeho slova by si ale měl vzít k srdci každý, kdo to se svou zemí myslí dobře.

Jan Hrušínský

Proč je třeba vyjít po celé zemi na náměstí? Proč je třeba jít k volbám do Evropského parlamentu? Narodil jsem se v roce 1955 v nesvobodné bolševické zemi, kterou terorizovali bezcharakterní, pokřivení a zkorumpovaní lidé. V zemi, která za sebou měla popravy stovek nevinných lidí odsouzených v politických procesech padesátých let. V zemi prošpikované fízly a udavači, komunistickými grázly, kteří z Československa udělali vězení obehnané ostnatými dráty. Tábor míru s nekonečnými frontami na toaletní papír, dámské vložky, na knížky, banány a všechno, co ve svobodných zemích lidé považují za samozřejmost. Lež byla všudepřítomná, za pravdu se zavíralo do kriminálu. Děti provinilců nesměly studovat, nesmělo se svobodně cestovat. Od mých 13 let byla země okupována sovětskými vojsky ovládanými z Moskvy a vládli jí pohůnci řízení Kremlem. Husákové a Bilaci, Štrougalové, Jakešové a Štěpáni. Pár komunistických bohatců drželo zemi v bídě a chudobě. Čas od času nahnali umělce do Národního divadla, aby je - stejně jako nacisti za Protektorátu - ponížili a nutili k poslušnosti. Aby je ponížené ukázali lidu. Čas od času zastřelili na hranicích člověka, který chtěl do Vídně na kafe. Za tento teror nebyli komunističtí zločinci dodnes potrestáni. Proto znovu zvedají hlavy. Proto jsou čím dál víc drzejší. Obyčejní lidé se vždycky, když bylo v Čechách nejhůř, bránili humorem. Země bývala zaplavena vtipy na adresu mocných. Stejně se lidé už zase smějí vládcům i dnes. Nikdy se internetem nešířilo takové množství vtipů na novodobé bolševiky a nácky, kteří nám už zase chtějí rozkazovat, ponižovat a krást. Vládci posledních let - Babišové a Zemanové, Klausové, Foldynové a Faltýnkové, Benešové a Konečné znovu strhávají naši zem směrem ke lži a nesvobodě, neodpovědnosti a korupci - skryti za antikorupčními hesly. Protože dnes už vím, co je svoboda, budu ji před nimi bránit ze všech sil. Proto je třeba jít na náměstí po celé zemi a svobodu si už nikdy nenechat vzít. Proto je třeba bránit nezávislost české justice. Bránit spravedlnost. Proto je třeba jít volit demokratické strany, které vzdorují manipulacím, lžím a pokryteckému populismu. Už zase je třeba bránit pravdu. A lásku. Bránit humor a svobodu. Hodnoty, bez kterých by život nestál za nic. 

Škoda že podobnou písničku nenajdeme v Češtině.