Zatímco před týdnem byla média plná zpráv o zpřísňování opatření vůči neočkovaným, dnes už se dočteme o demonstracích a nevůli vůči těmto neřízením, která mnoho lidí k očkování nepřivedla. Vláda nám ukázala, kudy cesta nevede...
Říká se, že rodina je základ státu. Ačkoliv ne doslova, do jisté míry s daným tvrzením souhlasím. Stát je tvořen mnoha malými uskupeními lidí, které bychom mohli nazývat rodinou. Pakliže má nějaká rodina fungovat, je třeba, aby v ní fungovala pravidla a řád, která ale nevycházejí z direktivy jednoho člena, nýbrž všech. Jinak řečeno s vlastní manželkou, manželem, ale i dětmi diskutujeme nad tím, jak budeme fungovat.
Samozřejmě, že v rámci většího celku, je taková diskuse prakticky nemožná. Avšak jeden princip funguje velmi podobně. Čím více se bude direktivně rozkazovat, tím více se budou jedinci příčit. A ačkoliv se někteří nechají zlomit, pevné jádro zatvrzelých odpůrců je velmi těžké zlomit. Zejména pak, jedná-li se o jejich zdraví, jako je tomu v případě COVIDU. Jinak řečeno, člověka, který nechce vakcínu z důvodu, protože má strach, že mu způsobí potíže a méně se bojí COVIDU, bude velmi těžké přesvědčit, aby se nechal naočkovat tím, že mu něco stát zakáže. A je to logické – co je pro vás víc, než vaše vlastní zdraví? Kdo někdy byl vážněji nemocný ví, že vlastní zdraví je největší dar a riskovat ho kvůli koníčkům a cestování je zcela absurdní.
Druhým faktorem, který ještě více přilévá olej do ohně je tlak na vlastní hrdost. Člověk, který se doposud nenechal očkovat a má nějakou hrdost, tak to s těží udělá dnes, kdy by k tomu byl přinucen nátlakem. Jak z minulosti, tak i z vyprávění, knih a filmů známe příběhy o hrdosti, které jsou v nás do jisté míry zakořeněny a tato vlastnost byla vždy opěvována, jako jedna z nejryzejších. Také proto ten, kdo má nějakou hrdost a doposud se hrdě hlásil k tomu, že se očkovat nechce, nebo neví, se s největší pravděpodobností očkovat jen z principu nepůjde.
Pandemie neočkovaných? Kdepak…
Třetím problémem, který vstupuje do hry, je rozdělení společnosti, které začalo už před několika týdny slovy bývalého účastníka Superstar, že se jedná o pandemii neočkovaných. To je totiž lež. V Česku dnes není očkováno cca 42 procent obyvatel, přičemž, pokud tito lidé budou doma a omezí své výdaje za zboží a služby, což lidé doma obvykle dělají a udělali to i při prvním lockdownu, utrpí na tom celá ekonomika, jejíž součástí jsou také očkovaní. Některé firmy se dostanou do finančních potíží, některé služby možná skončí.
Dalším problémem spojeným s rozdělováním společnosti bude i to, že nepokoje, které vláda svým přístupem vyvolá, mohou mít za následek mnohonásobně větší shlukování lidí (demonstrace), ze kterých opět vyjde větší počet nakažených osob a tím se zvýší také zátěž na nemocnice.
V neposlední řadě, zátěži na nemocnice nepomáhá ani poslední trend vyvolaný opět vládními opatřeními a tím jsou inzeráty některých jedinců, jež zaplavují internet s poptávkou po nákaze nemocí COVID.
Populistickou podporu šíření nemoci chválí jen hlupáci
V rámci boje proti pandemii tak zvolila vláda hned po volbách zdánlivě nejjednodušší cestu, aniž by byla schopna vidět za roh – udělat podobný krok manažer ve firmě, tak na hodinu letí…
O čem je řeč? Nehledě na fakt, že očkovaní méně končí v nemocnicích a méně vir přenášejí, jsou součástí společnosti. Zároveň v nemocnicích končí a vir také přenášejí, tzn. nejsou 100% imunní. Jinak řečeno, měli by se testovat tak jako neočkovaní. Avšak vláda zaslepená očkovací strategií stůj, co stůj tento fakt ignoruje a záměrně podporuje šíření nemoci, jen aby donutila neočkované se očkovat. A tak dostala společnost do situace, kdy negativní neočkovaný je více infekční než pozitivní očkovaný. Aby toho nebylo málo, tak zrušila jako důkaz o bezinfekčnosti testy, které bezinfekčnost potvrzují. To by nenapadlo ani malé dítě.
Rozumím, že snahou bylo podpořit proočkovanost, ale jak už jsem zmiňovala na začátku, lidé, kteří jsou motivování strachem a do kouta hnáni zcela absurdními, protiústavními nařízeními – což zamítnutí testu je – se nechají přesvědčit omezeními a nátlakem jen s těží, a naopak se mnoho z nich ještě více zapře a bude na tom tratit celá společnost. Ten, kdo si toto neuvědomuje musí být buď to zcela zaslepený současnou populistickou strategií, nebo hlupák.
Nízká proočkovanost stojí za ignorancí a hloupostí vlády
Jak z toho všeho ven? Myslím si, že jsem velice malý pán na to, abych zde navrhovala možná řešení společenského problému, což pandemie dnes je. Cest může být mnoho avšak ve svobodné a demokratické společnosti se rozhodně nebude jednat o nařízení bez zodpovědnosti.
Tak jako v každé firmě by vláda měla zaujmout top to bottom přístup. Pokud chce, aby se lidé více proočkovali, měla by více vysvětlovat – nejen říkat, že je to pro naše zdraví, navíc z úst lidí, kterým mnozí nevěří. Měla by přijmout plnou zodpovědnost za jakákoliv rizika a nezdráhat se z nich vymanit jen ze strachu že více lidí bude požadovat kompenzace – to, že člověk může pracovat, neznamená, že je v pořádku (např. obrna obličeje - Po očkování jí ochrnul obličej, ale na odškodné prý nemá nárok - CNN Prima NEWS (iprima.cz) ). K tomuto incidentu vůbec nemělo dojít a ministerstvo mělo naopak ženu velmi štědře odměnit. Nyní může za všechny pochybnosti.
Také není možné, aby na vládě pracovali lidé, kteří mají ruce v byznysu s COVIDEM a nebo aby vláda jen v důsledku tlaku na neočkované vydávala iracionální nařízení - viz testy. Tato kombinace vyvolává ještě více nedůvěry. V neposlední řadě, během posledního měsíce jsem se pokoušela dovolat na COVID linku cca 10x, ani jednou se mi to nepovedlo. K tomu není co dodat…
Výzvou nové vlády je sjednocení společnosti
Ne, vláda nedělá vše proto, aby bojovala s COVIDEM. Naopak, vláda, nejspíš ze msty, protože prohrála volby, rozeštvává v zámince boje s COVIDEM společnost a velmi dobře se jí to daří. Zatímco před měsícem jsem měla pocit, že se s podobným rozdělením na očkované a neočkované nesetkávám v osobním životě, dnes začíná být situace jiná.
Jak to celé dopadne? To nevím, ale obávám se, že pokud nová vláda nesjednotí společnost, budeme svědky dalších demonstrací, narušených společenských vztahů či zničených přátelství. A to přeci nikdo z nás nechce. Naopak, uvědomme si, že každý má pro svou pravdu, a ačkoliv nám může připadat zcela zcestná, ten druhý ji má založenou na nějakých – pro něho pevných – základech. Ať už se jedná o názor nějakého opinion lídra, zkušenost vlastí či zprostředkovanou, nebo nějaké sociální přesvědčení. Klíčem je druhého pochopit a vyslechnout. Jinak se dál jako společnost nepohneme, bez ohledu na vývoj pandemie.
