Život dítěte v terezínském ghettu

Představte si, že jste dítětem, které nikdy nepoznalo jiný život než „živoření“ v ghettu. Nebudete vědět, co jsou to výlety s rodiči, normální pohyb po parku bez přítomnosti esesáků a vojáků, dostupná a adekvátní lékařská péče, když onemocníte vy nebo známí, klidné posezení u rodinného krbu, ticho bez výkřiků v německém jazyce, co je to pocit sytosti…

Annika Tetzner je autorkou knihy Červená stuha. Narodila se v Praze a své rané dětství prožila se svou rodinou v terezínském ghettu. Právě proto, že nepoznala jako dítě jiný, radostnější život mimo ghetto, dokázala i zde zažívat pocit štěstí.

            Kniha obsahuje celkem tři příběhy, které se zakládají na skutečných událostech. Jelikož se jedná o dětskou beletrii, děti jistě zaujmou v knížce obrázky. Ty nakreslila sama autorka Annika Tetzner. Prostřednictvím knihy se dozvíte, jaké to bylo „být dítětem“ v neutěšených podmínkách terezínského ghetta. Malí čtenáři tak mohou pochopit, že děti v té době neměly dostatek jídla, cítily z jednání dospělých určitý strach a nebyly obklopeny množstvím hraček, jak tomu v současné době často bývá. Autorka vypráví dětským jazykem, který je srozumitelný i pro velmi malé čtenáře.

              Hlavní hrdinkou je tak zvaná „Bubele“, což doslovně znamená „panenka“. Tento výraz se užíval jako mazlivé oslovení malých dětí, v českém jazyce by se dal tento termín přirovnat k oslovení „ broučku“. Tato autobiografická postava ví, že je válka. Její rodiče jsou na ni hodní a snaží se pro svou „Bubele“ sehnat alespoň kousíček jídla, i když sami přitom mají hlad. Slovo hlad je v knize skloňováno snad ve všech pádech. Všichni mají hlad. Pořád mají hlad. I přesto, že je krutá doba, malá holčička se dokáže radovat – třeba z toho, že se blíží tajná oslava svátku Pesach, první ze tří poutních svátků hebrejského kalendáře. Velikou radost prožívá, když obdrží legračního panáčka s kloboukem. Ihned si ho zamiluje a pojmenuje pan Maximus. Bráška jí pak ukazuje, jak to udělat, aby panáček tancoval. Tou dobou se jí div nerozskočí srdce radostí. Bubele je šťastná – i navzdory nebezpečné době, ve které žije.

Z celé rodiny nakonec přežila válku jen autorka a její starší bratr. Jelikož o sobě vzájemně nevěděli, tak se za jeho života bohužel již nesetkali. Annika Tetzner nyní žije v Izraeli. Její knihu Červená stuha vydalo v roce 2011 nakladatelství Portál. Může být výbornou pomůckou pro vyučující dětí na základních školách i pro dospělé, kteří chtějí nahlédnout do duše dítěte v nelehkých životních podmínkách.