Pohádkové příběhy v každém ročním období

Nebyla by to pohádka, kdyby v ní nevystupovala nějaká nadpřirozená bytost. Víla bývá pro malé děti jednou z nejpřitažlivějších.

Právě jsem s dětmi dočetla velmi pěknou knížku, která se jmenuje Velká pohádka o malé víle. Vyšla v nakladatelství Grada, autorskou dvojicí jsou Marek Hladký a Jitka Hladká.

Luční víla Mimi doprovází malé čtenáře všemi čtyřmi ročními obdobími. S jejich charakteristikami se seznamují prostřednictvím příběhů z přírody, přičemž každý z nich končí u Hostavického potoka. Víla Mimi je nejen pěkná, ale i hodná, mírumilovná a dobrosrdečná. Neustále někomu pomáhá. Podobu jí vtiskla známá ilustrátorka Vlasta Švejdová.

Na jaře celá louka gruntuje. Autorka používá hojně personifikaci:borovice a smrky si pročesávají jehličí, květiny se omývají v krůpějích rosy... Děti se dozvídají o léčivých účincích kopřivy dvoudomé:

„... A protože se malý Zajíček v pelíšku pořád nemohl zbavit toho zimního prochladnutí, které se s ním táhlo i přes jaro, zašla víla Mimi pro pár kopřivových lístků, aby Zajíčkovi uvařila silný čaj. Na jaře a na podzim mají takové čaje a výtažky z kopřiv největší sílu!“ (str. 24)

V létě dětem můžete předčítat o tom, jaký je rozdíl mezi včelou a vosou. Pohádkový příběh O Vosáčkovi ukazuje, že ne všechny vosy musí být zlé a zákeřné, ale že existují i výjimky. Nebo je tomu tak jen v pohádce?

Podzim popisuje, jak se příroda pomalu ukládá k zimnímu spánku, zvířátka si zateplují pelíšky a stromy mají pečlivě sčesané listí.

Také v zimě jsou vzpomínány důležité události jako Mikuláš, Štědrý den a Silvestr. Zkrátka každé roční období je něčím kouzelné. S půvabnou vílou, zvířátky a rostlinami na louce u Hostavického potoka mohou děti prvních a druhých tříd zažít pěkná dobrodružství a zároveň se poučit.