Opravdu husté staré řecké báje a pověsti

Pamatujete na ošklivou rozšklebenou tvář s promáčknutým nosem, zvířecíma ušima a jedovatými hady místo vlasů? Ano, to je nebezpečná hlava Medúsy. Při pohledu na ni zkameněl i obr Atlas držící nebeskou klenbu.

Řecká mythologie je zpravidla součástí učebnic a encyklopedií. Někteří autoři si vytyčili nesnadný úkol, a to převyprávět pověsti pro děti a mládež.  Nejmenším čtenářům přiblížil toto téma například Eduard Petiška ve svém díle Staré řecké báje a pověsti, které bylo poprvé vydáno už v roce 1958.

Poslední vydání Starých řeckých bájí a pověstí, které se mi dostalo do rukou, je od nakladatelství Grada a autora Michala Vaněčka. Řecká mythologie je tak obsáhlá a její součástí je takové množství Bohů a nejrůznějších nestvůr, že si je nemůže žádný dospělý člověk při nejlepší vůli, zapamatovat. S touto novinkou se mi podařilo pochopit charaktery jednotlivých postav a díky vtipně podanému textu i vybavit události, s nimiž je jejich existence spojena. Mythologické příběhy jsou v knize podány humorně a s nadsázkou.

Nejlépe napoví ukázka z knížky:

„ Zeus ty události pozoroval z Olympu a nudil se. Takových krásných žen pobíhá po Zemi, mudroval. Možná by nebylo od věci vyrazit na Zemi na nějakou soukromou návštěvu. S vniknutím do podzemní kobky si hlavu příliš nelámal. Byl přece bůh a mohl ledacos. Proměnil se ve zlatý déšť a Danaé v její kobce navštívil. Pro královu dceru byla jakákoliv návštěva, tím spíše návštěva nejvyššího z bohů, vítaným rozptýlením. Její otec se pak nestačil divit, jak je to možné, že jeho dcera otěhotněla“. (str.19).