Znáte ten pocit, že někdy něco děláte, něco co možná ani dělat nechcete a nebo to neděláte rádi, protože máte pocit, že jednáte jako na dálkové ovládání? Ráda bych se s vámi podělila o velmi jednoduchou techniku, kterou můžete každému manipulátorovi rozbít jeho ovladač!
Počítejte s tím, že chvilku bude sice zmatený, nebude chápat, že jeho kouzelné tlačítko už nefunguje! Léta tak pěkně fungovalo! A teď tohle! A co hůř už ani fungovat nebude! Obrňte se trpělivostí! Dopřejte druhým čas na vytvoření nové strategie, která do vašeho vztahu přivane čerstvý vítr! Na druhé straně vám tato technika pomůže rozeznat situace, kdy sami manipulaci používáte. Kdy si zahráváte s pocitem viny druhého. Pravda je, že za určitých okolností můžete druhého donutit, aby udělal to, co právě chcete, ale asi těžko se vám podaří přinutit ho, aby to udělal rád!
Rada je zcela jednoduchá! Nehledejte v ní žádnou složitost! Používejte a reagujte jen na otevřené a přímé žádosti. Takové vám dávají možnost rozhodnout se. Zvážit, zda chcete a také zda můžete žádosti vyhovět. Otevírají prostor k vzájemné komunikaci.
Ukažme si to na příkladech komunikace, kterou tak často můžeme slyšet bohužel mezi těmi, kteří si mají být nejližší :
Partner rozrazí dveře od lednice a nasupeně konstatuje :„Nic tu není!“ Partnerka na křídlech pocitu viny (nejsem dobrá manželka, nejsem dobrá matka...) letí nakoupit. Vyčerpaně a unaveně naplní lednici a vůbec nepociťuje radost. Je smutná, nechápe to! Co tím chtěl partner vlastně říct? Snad možná : „Prosím tě, můžeš dojít nakoupit?“. Ano, tak je to správně. To by byla skutečně otevřená a přímá žádost. Tak by mohla žena říct : „Ano, nakoupím.“ „ Ano, nakoupím, ale zvládnu to až odpoledne.“ Ostatní možnosti, jak se komunikace může ubírat nechám čistě na vaší fantazii. Sami vidíte, jak otevřená a přímá žádost otvírá vzájemný bezpečný komunikační prostor, kde každý ví na čem je, může upřímně říct co si myslí a co cítí, co může či nemůže udělat .... Stejné je to i s dětmi. Jak často s nimi rodiče manipulují? „Zase tu máš nepořádek.“ „ Není vynesený koš.“ … Zní vám to povědomě? Věty : „Prosím, ukliď si tady.“ „Prosím, vynes koš.“ By možná byly užitečnější a lépe by rozvíjely a podporovaly vztah mezi rodičem a jejich potomkem.
Jak tedy nastavit manipulátorovi zrcadlo? Ukážu vám to na tom příkladu s ledničkou. Manžel přijde z práce, otevře ledničku a směrem ke své ženě prohlásí : „V lednici už zase nic není.“ a lednici zase zavře. Žena místo bezhlavého úprku do nejbližšího nákupního centra, přistoupí k lednici, otevře jí a s úsměvem pronese: „No jo, máš fakt pravdu, nic tu není.“ (No a co já s tím?) A jde si po své práci. Nedělá nic špatného, jen s partnerem souhlasí, potvrzuje, že má pravdu. Přece nic neříkal o tom, že má něco udělat, jen konstatoval, že v lednici nic není. Proč by měla reagovat jako Pavlovův pes. Úskalím této techniky je, že musíme vytrvat! A to tak dlouho opakovat partnerovi pravdivé výroky, dokud mu nedojde, že mu ovladeč nefunguje a už ani fungovat nebude! Časem přijde na to, že musí změnit taktiku! Jednoduše formulovat svou žádost otevřeně a přímo! Pak mu jeho žena jistě ráda a s láskou vyhoví.
Nebojte se pánové! Stejné je to s vámi a vašimi drahými polovičkami... „Už se tady zase válí tvoje prádlo!". A moje rada? : "Máš pravdu, miláčku, fakt se tu válí!"...
Nenechte sebou manipulovat a ani sami nikým nemanipulujte. Jen tak se můžete snadno domluvit a mít dobrý pocit, že to co děláte, děláte opravdu s láskou a z lásky!
