Štěstí, jak ho chápu já...

Štěstí nemá nic společného s úspěchem, penězi, mocí ani slávou. Souvisí s našim podvědomím, nikoliv charakterem...

Je to pocit uprostřed nás. Vychází z nitra. Vědomí, že smyslem života je život, který má smysl. Tělo nám může poskytnout pomíjivou rozkoš. Stejné je to s penězi a materiálními hodnotami. Když prožíváme rozkoš, zároveň máme obyvy, že o ni přijdeme. Strach,který nás ochromí a v mnoha ohledech přinese zmatek do života.

To co já chápu a nazývám „štěstím“, záleží na našem vnitřním já. Prostoru uprostřed nás samých a naší vyrovnanosti. Souvisí s chápáním své osoby, svojí existence i okolního světa. S pohledem na svět,kdy já se cítím v pořádku a všechny okolo vnímám,že jsou v pořádku.Tím nemyslím, souhlasit s názorem každého, jen je respektovat! Slova „já ti věřím“ nevypovídají nic o tom, zda s názorem souhlasím, jsou jen důkazem, že věřím v realitu druhých - věřím, že existuje. Dávám najevo "i já mám svou realitu, své hranice....".Nenarušuji prostor ostatních a předpokládám, že ani ten můj nebude narušován. Vytvářím prostor pro soulad a spolupráci - ne konflikt. 

Nemluvím zde o stálém štěstí, to je nesmysl, stálé štěstí neexistuje. Mluvím o šťastném pohledu na sebe a svět. Pohledu, který nesvazuje, nechává ruce volné pro řešení každodenních situací.A dává nám odvahu i chuť je řešit...