Šťastní rodiče mohou mít šťastné děti...

Štěstí není nahodilý pocit, je to výsledek našeho vnitřního naplnění, má mnoho souvislostí – s tím co jsme prožili a jak jsme tyto prožitky vnitřně zpracovali. Zpracování prožitků z dětství hraje klíčovou roli. Štěstí není dar, kterým nás může naplnit někdo jiný, vychází zevnitř – z nás. Pokud to tak necítíte, vytvořte místo uprostřed sebe sama -místo pro štěslí a harmonii.Teď hned!Nečekejte na pravou chvíli!Ta je právě teď! Štěstí není o hledání viny, hledání odpovědných za naše osobní nezdary. Zpracování prožitků z dětství má sice klíčový význam, ale zpracování je ten klíč, proces,který se odehrává uprostřed nás samých.

Pro někoho z nás by bylo možná snadné, hledat příčinu neúspěchu ve svém dětství, obvinit matku nebo otce. To by však znamenalo vzdát se odpovědnosti za svůj život. Jsme stejní, jako rodiče, jen nemusíme opakovat jejich chyby. Právě my můžeme pochopit a přerušit řetězec patologických rodinných návyků předávaných z generace na generaci.

Je mnoho cest, jak proniknout ke svému já, začít jasněji vnímat své skutečné potřeby, dovolit si vytvořit bezpečný prostor pro hledání a přepracovávání svých témat. Klid uprostřed sebe sama, v místech kde hovoříme sami k sobě, kde vše co se děje okolo ztrácí na významu a je důležité jen to co je v nás.

Vychovávám své tři děti, právě prožívají pubertu. Řeší mnoho problémů. Když je pozoruji, vidím sama sebe, své chyby. Je to pohled do zrcadla. To co vidím, se mi vůbec nelíbí. Myslela jsem, že pro své andílky dělám vše co mohu. Bohužel opak je pravdou. Dnes vím, že nemohou být šťastni, protože ani já jsem nabyla šťastná, neukázala jsem jim to nejdůležitější, jak štěstí vypadá. Snad mi odpustí. Mám pocit, že spěch, stres a napětí si vybírá svou daň. Ohlédnu se zpět a vidím spoušť!Minulost nezměním. Avšak nikdy není pozdě! Vydávám se tedy na cestu - cestu, která nikdy nekončí, ale může přinést klid a harmonii. Ta čeká i moje děti. Možná jim mohu ukázat odvahu poznat sama sebe, změnit své návyky a najít štěstí uvnitř sebe. 

Najděte sami sebe,to jací skutečně jste, po čem skutečně toužíte, dříve než přivedete děti na svět.Nebo (jako já) nezapomeňte,že nikdy není pozdě! Udělejte první krok, i dlouhá-osudová pouť začíná prvním krokem.Vykročte sami nebo si najděte průvodce, kterému důvěřujete.Může jím být třeba psycholog, duchovní,intro a retrospektivní terapeut nebo kdokoliv kdo pochopil. Mějte však na paměti,že cokoliv změnit můžete jen vy sami, terapeut vás může na vaší cestě jen doprovázet, ukázat vám možné směry. Očistěte své vnitřní prostředí od zbytečného balastu, naplňte své srdce štěstím a láskou. Budete překvapeni vnitřním klidem a naplněním. Je to dar, který můžeme předat svým dětem. Děti neobyčejně citlivě reaguji na napětí v rodině (zejména na negativní emoce matky a otce), mají tendenci trpět s námi a někdy i za nás. Zapišme si do našich srdcí i myslí, že jen šťastní rodiče mohou mít šťastné děti...