Co když nemohou jinak?

     Často mohou mít lidé v našem okolí pocit, že je naše reakce přehnaná. Horší je, když ho začneme mít i my sami. Horší? Možná vlastně lepší! Život nám dává možnost, na chvilku se zastavit, zamyslet se a něco s tím udělat...

Při bližším prozkoumání můžeme ke svému nemalému překvapení zjistit, že reagujeme

v současnosti na událost, která se odehrála v minulosti. Převládne pravda nižší úrovně vědomí (podvědomí), která má v naší mysli přednost. Je silná a nutkavá! Dětská mysl získává navrch

a dospělá se snaží přizpůsobit. Jako dospělí jsme většinou od množství vzpomínek z raného dětství, prenatálního období i porodu úplně odříznuti a proto se naše některé reakce mohou zdát nepřiměřené současné situaci. My sami to tak obvykle nevnímáme! Nám podvědomě dávají smysl, alespoň ve vztahu k našemu nitru. Jsme-li si tuto reakci vůbec schopni uvědomit, bývá to často až

s určitým odstupem. Zejména jako důsledek na reakci lidí, se kterými máme vazby. Naše vlastní pocity nejsou způsobeny chováním někoho jiného, ale našim vnitřním konfliktem. Naše myšlenky jsou ukotveny kdesi v naší prapůvodní nejasné minulosti. Vyplouvají na povrch jako bóje, každá má jinou barvu, jiný tvar a přesto jsou všechny připoutané ke stejnému základu. Málo mění svůj obsah a přesto míří novými směry, chemické vazby je drží pevně jako ocelové lano. Jsou reálné a neuvěřitelně průbojné. Vědomou kontrolou nepřekonatelné! Tvoří je zpracování našich prožitků

z prenatálního období, porodu a jejich potvrzení v období zejména raného dětství. Citlivý věk je především do tří let, kdy naše psychika vše nasává jako houba bez možnosti analytického vhledu. Změnit se mohou jen tehdy, když pracujeme s jejich základem. Pohybujeme se na území nerealistických myšlenek vynucených traumatem. Je to námi zakázaná zóna. Chce to hodně odvahy a odhodlání prolomit ledy!

Prožití těchto primárních zkušeností a jejich nové zpracování osvobodí náš mozek od nereálné zátěže. Změní se napětí mezi pravou a levou mozkovou hemisférou ve smyslu vyváženosti a harmonie. Toto uvolnění zaznamenají okamžitě všechny naše části a jejich systémy, každičký orgán, každičká buňka. Můžeme opustit iluzi a žít spokojený život...

Autor: Martina Francová | úterý 7.4.2015 11:00 | karma článku: 7,30 | přečteno: 681x