Blogu děkuji,neodcházím

Trochu intimní zpověď o tom, co psaní blogu přináší do mého života. Poděkování za prostor i možnosti, kterých se mi dostává.  

 

Vlastně ani nevím, jak to vzniklo, že jsem začala psát. Byl to takový bláznivý nápad! Nápad podělit se s ostatními o své myšlenky a názory.

Tehdy jsem netušila,že se na blogu naučím to, co jsem fakt neuměla. A to nejen, že každý nemusí mít na věc stejný pohled, ale především, že já mám právo na vyjádření názoru vlastního. To přesně v mém životě chybělo! Aniž bych si to uvědomovala, příliš jsem se vždy snažila vycítit potřeby druhých a korespondovat s jejich myšlenkami a názory. Tady jsem se naučila ctít své myšlenky. Pochopila jsem, že skutečně mohu respektovat názory ostatních jen tehdy, když budu respektovat a vyjadřovat názor svůj. A ta barevnost myšlenek je fascinující! Ráda se jí nechávám okouzlit, aniž mám potřebu na běhu věcí cokoliv měnit.

Sleduji reakce čtenářů (nejen na svém blogu), ale také u ostatních autorů. Cítím se svobodná!

A DĚKUJI...

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Martina Francová | pondělí 21.2.2011 20:09 | karma článku: 7,37 | přečteno: 774x
  • Další články autora

Martina Francová

Co když nemohou jinak?

7.4.2015 v 11:00 | Karma: 7,30