Muži údajně nerozumí ženské duši. Ženy trpí tím, jak je muži nechápou. Dámy, přimlouvám se za muže a snažte se pochopit vy je. Nechte je doma, až vyrazíte na nákupy. Většinu jich to totiž ukrutně nebaví.
Znám zábavnější činnosti, než trávit krásné sobotní odpoledne v práci, nicméně okolnosti mě přitlačily ke zdi a tak brigádničím v jistém obchodě, který dělá naše domovy ještě krásnější.
Mým sobotním úkolem byla přestavba celého sortimentu různých košů, košíčků a dalších nezbytností do domácnosti. Je to taková hra na škatulata hejbejte se. K tomu vám dopomáhej Bůh, kbelík, hadr, vysavač a podrobný manuál, kterak správně přemístit předměty A,B,C, D do sekce W,X,Y,Z. Košíky a košíčky se vyvalily jak vlny zdola a během chvíle nebylo v této části obchodu k hnutí.
Přesně v tomto okamžiku zákaznice zavětří a jako žralok, cítící krev na 500 m, neomylně vyrazí do části obchodu, kde se něco děje. Nechápu, proč marketingoví stratégové tuto zákaznickou vlastnost ještě neodhalili. Stačilo by vyslat na prodejní plochu pár lidí, kteří jakoby něco vybalují a úspěch je zaručen. Počítám, že to sobotní odpoledne jsme trhli rekord v prodeji.
Dámy vedené loveckým instinktem, v závěsu své drahé polovičky, nabíraly směr proutěné zboží. Zálibně se probíraly koši a košíčky, které se zrovna chystaly nalézt své místo v nové sekci. Jako bájný Sysifos valící svůj kámen až k vrcholu hory, aby se mu těsně před vrcholem odkutálel zpět dolů, jsem začínala s rovnáním stále znova a znova.
"Jé, hele ten je hezkej viď? Hmm a taky dobrá cena, co myslíš? Kolik jich vezmeme? Líbí se ti? Vezmeme tyhle ty s tou mašličkou? Já ti nevím, bílý nebo šedý? Který by se nám víc hodily do koupelny (obýváku, dětského pokoje, ložnice atd.)? Nevezme k tomu ještě i koš na prádlo? Vidíš to? Mají to ve stejném dizajnu! A koukej na tyhle, ty jsou taky pěkný.Tak teď vážně nevím, který vzít."
Pánové se evidentně nudili, nepřítomným pohledem hleděli do dáli. Pravděpodobně snili o jednom oroseném, případně o teleportaci někam kde by měli klid místo toho, aby byli v tom zatraceným krámě. Koše a košíčky jim byly evidentně úplně jedno, ale drželi a vydrželi! Ti dobří muži dlouhé, předlouhé minuty trpělivě čekali, neremcali, všechno odkývali, neprotestovali že je bolí nohy a vlastně je to vůbec, ale vůbec nebaví a nějaký košíčky jsou jim úplně ukradený.
Vzdech úlevy, když se jejich polovičky konečně rozhodly, málem odvál mnou pracně vybudovanou výstavku a ověšeni košíky jako čínský kuli, spěšně odcházeli k pokladně.
Tak nějak mi jich fakt bylo líto. Dámy, netrapte je. Až se příště budete chystat na nákupy, vezměte s sebou třeba kamarádku. Ručím vám za to, že si to všechny strany užijí víc!
