Trumpova válka na NATO, aneb co může Evropa očekávat v případě jeho znovuzvolení

Americké volby na podzim příštího roku se pomalu blíží. Zatímco můžeme v rostoucím děsu sledovat politický vývoj za kanálem, jistí lidé si při pohledu na předvolební popularitu oranžového strašáka v blonďatém tupé s potěšením mnou

ruce. V jejich čele samozřejmě válečný zločinec, Vladimír Putin. 

Jen málokdo by si před několika lety položil otázku, na kolik jsou Spojené Státy Americké oddané svému závazku k Severoatlantické Alianci, organizaci, kterou USA samy spolu s ostatními zeměmi roku 1949 založily a jež je základem diplomatického a vojenského vlivu USA v Evropě. Přitom již během svého prvního funkčního období Trump nešetřil k NATU kritikou, především k doložce kolektivní obrany zakotvené v článku 5. Dle svědectví bývalého vysoce postaveného úředníka se Trump nechal slyšet, že “rozpoutání třetí světové války kvůli svrchovanosti států, o kterých většina Američanů nikdy neslyšela, nedává žádný smysl.” Geografické znalosti bývalého prezidenta ponechme raději jen tiché úvaze… 

Přestože Trumpovi poradci dokázali bývalého prezidenta od jeho úmyslu se odklonit a případně úplně opustit NATO, odradit, pro své potenciální druhé prezidentské období je dle názoru řady zdrojů odhodlán svůj plán protentokrát prosadit. Bývalý národní bezpečnostní poradce Donalda Trumpa John Bolton předpověděl ve svém interview pro The Hill v srpnu tohoto roku, že “V druhém Trumpově období bychom se pravděpodobně odtrhli od NATO”. Sám Trump jednoznačně řekl, že ve své administrativě tentokrát žádné “milovníky NATO” trpět nebude. O to znepokojivěji se jeví předběžné předvolební průzkumy které ukazují na vyrovnanost kandidátů a potenciální úspěch Donalda Trumpa se, i přes všechny jeho skandály a nezdařený puč, zdaleka nejeví jako nerealistický. 

Konec americké podpory pro Ukrajinu?

Je nutné podotknout, že k tomu, aby nám všem USA pěkně zavařily, není zatím vůbec potřeba, aby z NATA odešly. K jeho opuštění vede poměrně komplikovaný proces, který by -  pokud by úspěšně prošel Kongresem a Senátem - nenabyl efektu ze dne na den. Nicméně dopady bouřlivé politické situace Spojených států můžeme nepříjemně pociťovat již dnes. Návrh pomoci Ukrajině a Izraeli předložený minulý měsíc prezidentem Bidenem americkému Kongresu neprošel a naděje na jakoukoli další pomoc dříve než začátkem nového roku jsou mizivé. Ukrajina se kvůli tomu ocitla v nezáviděníhodné situaci, mluví se o “nezdařené ofenzivě” a o “zamrzlém konfliktu”. Objevují se spekulace, že bez slíbené pomoci od Západu budou zástupci Ukrajiny donuceni k předčasnému vyjednávání o příměří, jiné, ještě pesimističtější hlasy tvrdí, že před prezidentskými volbami 2024 nemá Putin žádný důvod vůbec vyjednávat - stačí mu jen čekat. Budoucnost Evropy je přitom přímo závislá na osudu Ukrajiny. Dr. Christian Mülling z německého think tanku German Council on Foreign Relations (DGAP) uvedl v rozhovoru pro německou státní televizi ZDF, že západ je unaven potřebou poskytovat neustálou pomoc v období krize, nicméně zárovení není připraven nést důsledky případného Ruského vítězství. 

“Lidé věří, že stačí jen počkat pár měsíců, válka přejde a vše bude jako dřív,” komentoval situaci Dr. Mülling, “nic ovšem jako dřív nebude a pokud Evropské země nepřevezmou odpovědnost Ukrajinu v jejich boji proti Ruské rozpínavosti podpořit, ať už s USA nebo bez nich, jednáním o Ukrajinské kapitulaci pro nás válka neskončí.” 

Časové prognóza na válku Ruska proti NATU -  šest až deset let

Ve své zprávě nazvané “Preventing the Next War” z listopadu tohoto roku Dr. Christian Mülling a Torben Schütz předkládají prognózu zpracovanou společně s německou armádou Bundeswehr a zpravodajskými službami. Poukazují na to, že i po dvou letech bojů je ruská válečná schopnost větší, než se očekávalo. Rusko využívá svých příjmů z vývozu ropy a plynu a provedlo tranzici ze svého průmyslu na průmysl válečný. Zbraně a munici je schopno obstarat od svých spojenců jako jsou Írán a Severní Korea a podařilo se jim obejít sankce v oblastech, které jsou klíčové pro válečné úsilí, jako jsou např. mikročipy. Zpráva vyhodnotila, že ekonomicky je stát schopen válku i nadále financovat. 

Podle odhadu zpravodajských služeb a odborníků potrvá Rusku šest až deset let, než obnoví svou armádu natolik, aby se mohla odvážit útoku na NATO. S obnovou bude moci začít již v okamžiku, kdy válka s Ukrajinou zamrzne na mrtvém bodě (jak se podle spekulací některých zdrojů stalo právě minulý měsíc).

Bylo by naivní domnívat se, že Putin nevyužije příležitost rozšířit své domělé imperium o ostatní státy bývalého Sovětského bloku, na které má ve svých očích plné právo. V případě úspěšného útoku na Suwalki Gap, koridor oddělující Kaliningrad od Běloruska, se Pobaltské státy ocitnou v ruském obklíčení. NATO pak bude stát před nejednoduchou otázkou, jejíž potenciální dopad tu radši ani nechci rozvádět. V případě, že NATO bude v pozici, kdy bude pro Rusko představovat reálnou hrozbu, k podobnému útoku snad vůbec nedojde. 

Trochu jsem se odchýlila od původního tématu, nicméně jedno s druhým velmi úzce souvisí. Není lehké připustit si, že instituce, která udržovala v Evropě mír a poskytovala pocit bezpečí po desítky let se nyní ocitá v závodě s časem. Nikomu není příjemná všudypřítomná připomínka hrozícího nebezpečí v podobě zvýšené prezence armády na veřejných očích a nutnosti utáhnout opasky ještě víc, v dobách současné ekonomické krize, s účelem zvýšení vojenského rozpočtu. Zažíváme plnohodnotný návrat studené války a více než kdy jindy je třeba držet pohromadě a hájit demokratické principy, obvzlášť teď, kdy se již nemůžeme dále spoléhat na pomoc Spojených států. Je totiž bohužel smutnou pravdou, že k tomu, aby mohlo dojít k vyjednávání a případnému rozřešení sporů pomocí diplomacie, musí v první řadě existovat respekt. A silní slabé bohužel respektovat nepotřebují.

Zdroje: 

https://dgap.org/en/research/publications/preventing-next-war

https://www.rollingstone.com/politics/politics-features/donald-trump-u-s-leave-nato-1234860016/ 

https://www.theguardian.com/us-news/2023/aug/04/john-bolton-trump-nato-2024 

https://edition.cnn.com/2023/10/01/europe/ukraine-us-government-shutdown-aid-intl-hnk/index.html

https://youtu.be/cpxVxEttY5s?si=-jf-4flMHd14kXIg