Dneska nám začínají volby. A já vím jak to dopadne. Tedy v našem volebním obvodu.
Dopadne to jako vždycky. Jak po revoluci, tak před revolucí. Zase vyhrají komunisti. Kdysi to byla vesnice, potom ji papírově spolklo město a dnes i fyzicky. Prostě jsme okrajová čtvrť hanácké metropole, ale pořád vesnice. To je geografický vývoj. Ale otěže, otěže tu vždycky drželi a drží jedni a to samí. Komunisté.
Myslel jsem, že se to změní po revoluci. Houby. Tak jsem doufal, že vymřou. Taky ne. Naopak. Ti staří, u kterých bych tu tupohlavost ještě toleroval, kteří v tom opravdu žili, tak ti už buď nejsou aktivní nebo nejsou vůbec. O to dravější jsou jejich nástupci. Kam se člověk koukne - rudá. Dokonce i tací, do kterých by to člověk neřekl. Jako děvče, na které jsem si v mládí tak trochu myslel. Ještě, že nedomyslel. To by to vypadalo, kdyby začala doma přesvědčeně máchat srpem a kladivem. Asi bych musel vzít hůl do ruky.
No, teď už je to postarší rakev, ale stranickou buňku má pevně zmáklou. A mladé vede k lepším zítřkům svědomitě. Prostě to mají ti třešničkáři u nás obšancované.
Na jednu stranu chápu, že dovedou chytře využívat toho, že za nic neodpovídají od revoluce. Tedy parlamentně. Komunál nikdo moc neřeší. Ke korytům je nepustili, můžou vesele řvát, jak to ti druzí dělají blbě, jak dobře by to dělali oni. Jak to vedli před revolucí, to neplatí. To byl někdo jiný. Oni se přerodili, transformovali, zmoudřeli a zkrásněli. Já ale nechci zase za povinnou četbu Pavku Korčagina ani Timura a jeho partu. Dokonce ani Čuka a Geka bych neskousl.
Proto děkuji všem obvodům, kde jdou lidé k volbám a kde volí jinak než třešně. I když není moc z čeho vybírat, tak přece.
No a u nás to holt vydržím. Co nadělám. Prostě to je, jak to je. Ba mám obavy, že bude hůř. Vzhledem k celorepublikovému vývoji. A s prezidentem, kterého jsme si vybrali. Začínám vidět rudě i když nemám vztek.
Ale jestli jednou přijde doba, kdy zase budou prudit ať vyvěšujeme na První máj vlaječky do oken, tak říkám rovnou, to jsem nedělal za komančů a nehodlám ani za třešní.
A vyhodím je, až přijdou agitovat. Ať se na vesnici všichni známe nebo ne.
Já je prostě nemám rád.
