Dneska se mi honí hlavou myšlenky trochu zmateně :)
Jako obvykle v čase předvánočním, množí se tu i onde úvahy o tom, jak je to špatné, že jsou jen o shonu a nákupním šílení. Že těšení na Vánoce kazí to i ono. Možná to bude tím, co vnímáme a co umíme vnímat. Někdy je to dost odlišné.
Já sama žiji naivně v přesvědčení, že dobří lidé stále jsou a jsou všude kolem nás a je jich hodně. Že je to naivní mi říká spousta známých, ale jsem nepoučitelná a nenapravitelná. Taky už se mi mockrát osvědčilo - Usmívej se na lidi, oni ti jistě vrátí aspoň pousmání. Pravda, je docela možné, že je dost lidí, co si myslí, že jsem s největší pravděpodobností magor co pořád culí, ale to neva. Pravda, někdy je dost náročné úsměv udržet. A někdy pro změnu dost těžké ho zdůvodnit.
Byla jsem nakoupit a cestou jsem u obchodního centra zaslechla z prvního patra podvné zvuky - něco mezi bolestivým křikem a chrčením. Nikoho jsem neviděla, vyběhla jsem do patra a tam ležel na zemi pán v bezvědomí. Což bylo smutné, ale potěšující bylo, že u něj byli již tři lidé a snažili se poskytnout první pomoc. Pravda, jednou z těch tří byla policistka, ale i tak - obvyklejší je, že jí nikdo nepomůže. Již mluvila se záchrankou, já tedy jen pomohla v rámci - vyndám papírový kapesník a podržím to a ono. A pak jsem šla k silnici čekat na sanitu, abych je poslala přímo na místo a nemuseli to hledat. Než přijeli, pán se probral, ale naprosto mimo - nevěděl kde je, nebyl schopen smysluplně odpovídat. Ale dostali ho do sanitky a odjeli. Takže i dobrý konec. Já odcházela a o kousek dál se mne někdo ptal, co se tam dělo. A já s úsměvem řekla, že někdo zkolaboval a vezou ho do nemocnice. Lidé na mne koukali, že jsem asi divná, protože já se u toho usmívala. No - ale jak jim vysvětlit, že důvodů k úsměvu bylo několik? To, to že se našli lidé ochotní pomáhat. To, že pán se probral a byl odvezen do nemocnice - je o něj postaráno.
Šla jsem pak mezi lidmi a všímala si jak se kdo tvaří. Někdo uhnaně, někdo téměř naštvaně. A já se ptám proč? Vážně by se něco stalo, když bude o jeden dreuh cukroví míň? Vážně by byl takový problém, kdyby byl pod stromkem jeden dárek pro radost, než dvacet dárků za co největší peníz? Už se spousta lidí zapomíná dívat a vnímat to co je hezké. Když řeknu - Podívejte, támhle je krásně udělaná vánoční dekorace, tak někdo se ani nepodívá, někdo jen letmo aniž by vnímal na co kouká a jen málo lidí se skutečně zastaví nebo alespoň přibrzdí a potěší se tím, že je něco hezkého. Já takhle chodím ráda po vánočních trzích. Jen tak bloumám mezi stánky a koukám co je hezkého k vidění. Prostě jen tak.
Taky ráda sleduji adventní koncerty v televizi. Nejen, že je možnost slyšet krásnou hudbu, ale hlavně proto, že je vidět, že je stále dost lidí ochotných pomoci tam, kde je to potřeba. Ale nemusíte pomáhat jen v rámci koncertů. Když se podíváte ve svém okolí, jistě uvidíte, že je možné pomoci i někomu v okolí. Někdy stačí se jen rozhlédnout. A nebo se zeptat.
Přeji všem krásný a ještě krásnější den a vánoční klid v duši i srdcích.
