Trump škodí palestinským křesťanům

Zajímalo by mě, kolik z těch, kdo jásají nad Trumpovým rozhodnutím uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele, tuší že obyvateli Palestiny jsou kromě muslimů také křesťané. Obojí jsou Arabové.

Konflikt Izraelců a Palestinců je často prezentován jako spor mezi vyspělou demokracií západního typu a zlými muslimskými teroristy. Přehledné, zjednodušené a v rozporu se zásluhami obou stran na příčinách vzájemné nenávisti. Izraelci si palestinské radikály vypěstovali vlastním přičiněním. Skončit v pásmu Gazy, kam odešla řada Palestinců jednak kvůli přímému vyhánění z původních území, jednak kvůli strachu z probíhající války, znamenalo začít mizerný život s bídnými vyhlídkami. Náhrady za majetek zanechaný v původních domovech nedostali. Začalo období přežívání, bez valných vyhlídek na zlepšení. Další generace se postupně radikalizovala. Nechci je nijak omlouvat, ale svůj osud si sami nevybrali. Izraelská verze ohledně míry dobrovolnosti se pochopitelně liší. Vyhánění popírají a útěk ze strachu je z izraelského pohledu svobodným ničím neovlivněným rozhodnutím. Palestinci měli na výběr. Mohli si přece v klidu počkat doma a doufat, že všechny střely spadnou na sousedův barák.

Palestinci jsou místní otloukánci. Ostatní muslimským zemím se hodí především jako karta v jejich tažení proti Izraelcům. Palestinská území se vyznačují nízkou životní úrovní a vysokou nezaměstnaností. Obeznalí turisté vybaveni smyslem pro solidaritu s neutěšenými poměry palestinských křesťanů jsou schopni překousnout určitý diskomfort s projížděním checkpointů a ubytovat se u křesťanů na palestinských územích. Hotely nabízejí přiměřený tříhvězdičkový standard. Nejhorší, alespoň pro mě bylo, brutální ranní vstávání někdy kolem 5 hodiny ráno, jelikož bylo potřeba se nasnídat a co nejdříve vyrazit, jinak hrozily hodinové fronty na checkpointech. Podél silnice v ranním rozespání míjíte Palestince čekající, zda si je dnes někdo najme na práci. 

Rovnoprávnost všech náboženství totiž platí jen tehdy, pokud jde o obyvatele Izraele. Palestinci mají smůlu, ať se jedná o muslimy anebo křesťany. Izraelci se občas vzchopí k jistému vstřícnému gestu a třeba o Vánocích milostivě pouštěli palestinské křesťany za jejich rodinami v zahraničí. Jinak Palestinci čelí systému propustek a omezení bez ohledu na náboženství. A řada z nich bez ohledu na náboženství zaplatila životem, jelikož se včas nevyhnuli izraelským střelám. Izraelci se pak dodatečně podrbají za uchem a ucedí sorry jako, tohle bylo omylem (pro zájemce doporučuji knihu od Izzedina Abuelaishe: Nebudu nenávidět).    

Křesťanské hodnoty se hodily do krámu v rámci tažení proti muslimům, ať už šlo o zákaz šátků anebo odsouzení Lidlu za odstranění křížů z řeckých chrámů. Pokud to s nimi myslíme vážně, pak stojí za to být minimálně alespoň solidární i s těmi, kdo je reprezentují. Trump plní sliby učiněné svým fundamentálním voličům, jejichž rozlišovací úroveň nedokáže vstřebat skutečnost, že by nějaký Arab snad mohl být křesťanem. Přitom křesťané v muslimských končinách hrají obrovskou úlohu už jen tím, že existují a ke křesťanství se hlásí. Bohužel jich ubývá a Trump jim svým rozhodnutím ohledně Jeruzaléma hodil další klacek pod nohy.

Třináct křesťanských představitelů ze Svaté země společně apelovalo na Trumpa, ať zachovává dosavadní statut Jeruzaléma. Trump hodil vidle do i tak křehkého stavu. Ten chlap nemá nic rozmyšleného a jedná zásadně podle aktuálního stavu. Svojí impulzivností se podobá mnoha tamějším borcům. Situace v regionu je dlouhodobě silně neurotická a v kombinaci s americkým chaotikem může jedině eskalovat dál. K ničemu dobrému Trumpovo rozhodnutí nepovede a není dobré mu tleskat. Z našeho pohledu může mít smysl jen takové řešení, které nijak nezhorší i tak ne nepříliš příznivou situaci arabských křesťanů.