Saúdská Arábie vstoupila do nového roku vskutku brutálně, se 47 popravenými v jednom dni. Počet poprav významně stoupl již v loňském roce a začátek letošního roku tento trend drsně potvrdil.
Loňský rok byl poznamenán dramatickým snížením cen ropy, což znamenalo nebývalý propad pro rozmazlené Saudy, jejichž slovník dosud neobsahoval termín úspory. Saudsko-arabský rozpočet skončil s deficitem 98 miliard dolarů. Na počátku totiž počítal s příjmy kolem 90 dolarů za barel. K tomu se přidaly výdaje s válkou v Jemenu, posílení nákladů na vnitřní bezpečnost a též velkorysá výplata bonusů v souvislosti s lednovou korunovací krále Salmána.
V Saudské Arábii byl klid, dokud byly ceny ropy dostatečně vysoko a zlatá jízda umožňovala udržovat přijatelný klid ve společnosti. Nabídka chleba a her byla na vysoké úrovni. Poslední dobou se království skrytě rozhoupává a levná ropa tento neklid umocňuje. Král Salmán eufemisticky řečeno není v nejlepší kondici a řada členů královské je znepokojena. Ti odpovědnější z nich si totiž uvědomují nezbytnost reforem a změnu v řízení království. Nedávno publikované dopisy nejmenovaného člena královského rodu vyzývajícího k nahrazení krále schopnějším vedením vyvolal neklid uvnitř královské rodiny.
Saudská Arábie trpí všemi neduhy totalitních zemí. Obrovská korupce, pronásledování politických odpůrců, postupující vnitřní rozklad a boj jednotlivých frakcí. Náboženská policie, na čas jemně omezená ve svých pravomocích, opět zkouší, co si může dovolit. Červnové jmenování (zveřejněno loni v září) Saudské Arábie do čela Rady OSN pro lidská práva je krutým výsměchem reálné situaci v zemi. Na druhé straně je nutné přiznat, že královský rod není v záviděníhodné pozici. Jakýkoliv vstřícnější náznak reforem může reformátora velmi rychle stát život. Pokusy o atentát se členům vládnoucí dynastie nevyhýbají. Dochází k paradoxům. Oficiální saudská politika je ve znamení boje proti extrémistům a předstírá rozumnou tvář schopnou domluvit se se Západem. Skutečný vliv radikálů v zemi je však obrovský a pečlivě hlídají jakýkoliv odklon od tvrdého kurzu diktovaného wahhábisty.
Černý scénář není jen fantazií. Zvýšení počtu popravených může znamenat kompenzace za neúspěchy režimu v jiných oblastech. Když vláda nemůže korumpovat obyvatele vysokým životním standardem, posílí represe. Oficiálně byli tito odsouzenci označení jako teroristé, ale k těm podle parametrů Saúdské Arábie patří i ti, kdo prosazují liberální myšlenky a touží po zavedení občanských a politických svobod.
Represe bohužel stabilitu nepřinesou, jejich nárůst může vést jedině k tomu, že jednou se napjatá struna přetrhne. Jedinou rozumnou cestou představují jemné krůčky reforem s důrazem na podporu kvalitního vzdělávání. Jinak hrozí vývoj kopírující scénáře známé z minulosti, vyostření vnitřních problémů vedoucí až k ozbrojenému konfliktu. Náboženská policie nebude chtít ztratit svou moc a královská rodina je na ní do jisté míry závislá. Dosud žili v jisté pokojné koexistenci. Policie držela v šachu Saudy s výjimkou členů královské rodiny. Pokud zavětří rozbroje v rodině, vytáhnou mutawové radikální kartu. A spojí se s dalšími radikály, kteří zavětří příležitost upevnit si moc.
